Dne 3. září 2015 maďarský premiér Viktor Orbán formuluje svou víru: „Maďarsko je zemí křesťanů a nechce žádné muslimy.“ A dodává: „Uprchlíci nejsou evropský, nýbrž německý problém.“ Tentýž den křesťan Orbán dá prodat uprchlíkům, kteří kempují na budapešťském Východním nádraží, jízdenky do Rakouska. Uprchlíci nastupují do vlaku, aniž by tušili, že jde jen o maďarskou lest...
Čeština je, pokud se týká štěstí, vlastně velmi lstivá: spojuje dva pojmy, které jiné jazyky odlišují; anglicky můžete říct: I am happy to be lucky – a zkuste to hezky přeložit do češtiny! A to ještě – a v tom je zase angličtina lstivá – happy je nejen šťastný, ale i veselý; nemusím přece být zrovna veselý, abych byl šťastný...
Problémy v Riu byly, ale nikoliv mnohými očekávaný organizační kolaps. Soudě z televizních záběrů, tribuny ovšem při většině soutěží zely spíše prázdnotou. Tamní policie si dala záležet, aby ukázala, že Brazílie není centrem korupce a zločinu...
Skupina přátel sedí v pohodě a pije vinný střik. „Mirda vystoupil z církve!“ oznamuje Ivan. „Ne, ne, ne, ne,“ protestuje Janek, „to on by nikdy neudělal!“ Pravda, pomyslel jsem si, rozvedl se, opustil ženu se čtyřmi dětmi, oženil se s jinou, ale z církve by nikdy nevystoupil!
Kristus přece není na východě. Nejde jen o to, že k některým národům světa evangelium nepřišlo z východu, jako k nám, nýbrž ze západu. Jde o to, že pro nás jako pro křesťany obrátit se k jakémukoli světovému směru neznamená obrátit se ke Kristu, protože Pán je uprostřed svého lidu...
Myslím, že naše hodnota je především svoboda. A rovnost všech občanů před zákonem, to islám prakticky nikde, kde je u moci, neuznává. Ale jak je tato svoboda ohrožena! Ve Francii, která se považuje za maják svobody, jsou lidé zavíráni za to, že si oblékli tričko propagující rodinu tvořenou otcem, matkou a dětmi.
Recep Tayyip Erdogan je diktátor, diktátor toho typu, jaký byl typický pro první polovinu 20. století; dnes již se v západním světě podobní diktátoři nevyskytují: silní muži nastolující „řád a pořádek“, pěstující svůj osobní kult, rádi řečnící, milující veliké stavby a bombastické paláce; nevadí jim ani volby, pokud je vyhrávají... Koncentrují ve svých rukou veškerou moc.
