Andrej Babiš už ani nemusí utrácet za stupidní billboardy, že „Za Babiše bylo líp“: myslí si to, žel Bohu, už půl národa; rozumějte: ne, že dřív bylo líp, ale právě to, že za Babiše bylo líp… Druhá, ta inteligentnější půlka národa, která pochopila, že s bobtnajícím státním zadlužením se už něco udělat muselo, ovšem taky není s vládnutím Fialova kabinetu příliš spokojená...
Před týdnem, na shromáždění svolaném na Staroměstské náměstí v Praze Federací židovských obcí, premiér Petr Fiala řekl, že Česko chce být „hlasem Izraele v Evropě“; ten výrok mě zaujal a dost jsem o něm přemýšlel; to je na tom Stát Izrael už tak špatně, že aby byl slyšet, potřebuje jiný hlas než svůj vlastní?
Blahoslavený Bernard Lichtenberg na své kněžské primici řekl: „Kněz zůstává knězem i v poutech a okovech.“ Při pečlivém studiu nacistické ideologie poznal její zhoubnost a při výsleších říkal svým mučitelům: „Mým vůdcem je Kristus!“
„Já ještě i teď slyším kola vlaků,
co vozily celou válku
dělníky do Zbrojovky...“
Člověk má právo na ocenění a uznání: to jsem si uvědomoval, když jsem viděl výraz radosti a štěstí, ano, přímo štěstí, ve tvářích lidí vyznamenaných při včerejším řádovém dni na pražském Hradě. (A člověk u televizoru vidí v tu chvíli víc než třeba někdo na zadních sedadlech v sále.) Celou řádovou slavnost jsem vnímal velice silně jako návrat k normálnosti a slušnosti...
Okresní soud ve Vsetíně vynesl rozsudek, kterým měla být ukončena kauza otravy řeky Bečvy. Říkám „měla být ukončena“ – protože takový je snad smysl soudního rozsudku v demokratické společnosti. Jenže rozsudek, který vynesl Okresní soud ve Vsetíně, by byl nepochybně ozdobou judikatury Okresního soudu v Kocourkově...
Tématem evangelijního čtení dnešní neděle je otázka vztahu náboženství a veřejné moci, otázka, kterou se farizeové a herodovci snažili dostat Pána Ježíše do úzkých: „Je dovoleno platit daň císaři, nebo ne?“ Můžeme říct, s trochou nadsázky, že dnes slavíme svátek všech křesťanských politiků a politických komentátorů!
