Aktuálně

Jeden křesťan řekl: „Když si pan biskup přeje, abych šel volit, tak půjdu, jsem poslušný katolík, ale před volební místností si hodím mincí, a podle toho odevzdám svůj hlas“ – zvláštní případ, kdy někdo vlastní rozum, dar Boží sloužící k poznávání a rozlišování, svoji zodpovědnost i svědomí deleguje na Českou mincovnu!

Andrej Babiš volby ještě ani neprohrál, a už se postaral o mezinárodní skandál. Po otázce moderátora: „Pane Babiši, má Česko poslat vojáky do otevřeného konfliktu v případě útoku na Polsko nebo pobaltské státy?“ následovalo několik minut Babišova lavírování a vykrucování – i když vlastně jasné slovo řekl hned na začátku: „Kam myslíte? Do války? Určitě ne.“

Snad i k naší současné situaci směřují slova papeže Františka o tom, že strach mnozí politici šíří jako marketingovou zbraň. „Nejúčinnější způsob, jak ovládat druhé a postupovat dopředu bez ohledu na kohokoli, je rozsévat beznaděj, ustavičně zastrašovat, a to i pod rouškou obrany určitých hodnot.“

Svatý Tomáš More v jedné modlitbě prosí: „Dej mi zdravý rozum, Pane, ať vidím dobro kolem sebe.“ Mít na očích možné dobro, i když je menší, než bychom si přáli, a zbytek svěřit Boží prozřetelnosti, to je dle mého soudu řešení, které nám nabízí rozum osvícený vírou..

Filozof Pierre Teilhard de Chardin napsal, že svět získá ten, kdo mu nabídne větší naději. Jenže jsme dospěli, alespoň v naší, bohaté části světa, spíše do jiného bodu. Zdá se, že dnes svět získá ten, kdo ho dokáže nejúčinněji postrašit. Dobře poučený Andrej Babiš také hledá vhodné strašidlo. Jenže je problém, kde ho najít...

Patřím mezi ty, kterým už nestačí prostá volební účast ani sledování výsledků na netu a v televizi. Podařilo se mi přesvědčit svou drahou polovičku a společně jsme vyrazili do pražské Občanské plovárny. Plovárna stojí těsně vedle Strakovy akademie a na Pražský hrad to také není daleko. Na plovárně, kde už se dávno neplave, se sešel volební štáb týdeníku Echo a podcastu Insider.