Prezident Zeman se před jmenováním vlády chce sejít se všemi navrženými ministry, s těmi, se kterými se už sešel mnohokrát, i s těmi, jejichž jméno před volbami pravděpodobně ani neznal. Ústava mu to nepřikazuje ani nezakazuje, ovšem, jak opakovaně a různými slovy řekli představitelé pětikoalikce, prezident na to má jakési morální právo – když se na jmenovacích listinách ministrů a ministryň bude skvít jeho podpis...
Nakonec vše dopadlo dobře, vladař z nadpozemské galaxie pozemšťanovi moc předal. Zástupce vladaře na zemi byl vážný, působil přísně, ale vladař sám se jevil jako laskavý, pohovořil vlídně, zavzpomínal i na chvíle z dávné minulosti, kdy on sám, v přestrojení za pozemšťana, vládl po čtyři roky zemi. A uskutečněný akt předání moci stvrdil svým podpisem i přísný vladařův zástupce...
Jedním ze symbolů adventu je věnec – znamení nekonečna, znamení nekonečné Boží lásky k člověku. Na něm jsou čtyři svíce – čtyři neděle. V písni 126 z našeho kancionálu opěvujeme čtyři příchody Pána Ježíše. První v těle. Druhý v eucharistii a lidech, kteří jsou na tom hůř než my. Třetí příchod bude ve chvíli naší smrti. Čtvrtý příchod bude při vzkříšení – o kterém nemoudře mluvíme jako o konci světa. Místo toho bychom se měli těšit na nový začátek.
„Oprav můj dům,“ řekl Kristus modlícímu se mladíkovi v polorozbořeném kostelíku. K té události došlo na počátku třináctého století a František z Assisi, jak toho muže dnes nazýváme, se svěřeného úkolu ujal s vervou jemu vlastní. Vlastníma rukama začal opravovat kostelík a teprve později pochopil, že náš Pán měl na mysli církev...
Když jsem v pátek viděl dlouhou frontu ve vestibulu pražského hlavního nádraží, bylo mně divně; Existovala očkovací centra, každý se mohl přihlásit a nechat si píchnout vakcínu zadarmo a bez hodinového stání ve frontě, miliony lidí se očkovat nechaly, ale miliony nikoliv, až se velkokapacitní očkovací dílny zavřely a veřejné autority, poté co vyslaly mobilní očkovací týmy i do těch nejodlehlejších a nejvyloučenějších lokalit, vzaly na vědomí, že kus společnosti se prostě očkovat nechce...
Slavnost Ježíše Krista Krále – na rozdíl od jiných slavností a svátků, které nám Kristova církev předkládá ke slavení – je mladá, ještě nemá ani sto roků. Zavedl ji do liturgie papež Pius XI. dne 11. prosince 1925 okružním listem Quas primas. V něm osvětlil Kristovu křesťanskou vládu. Podtrhl také vliv svátků na člověka tím, že je slavíme každý rok.
U stánků na chodnících si lidé kupují trikolóry, svíčky. I občerstvení. Uprostřed silnice stojí postavy v sírově žlutých reflexních vestách. Pustí mě dál? Bez problémů je obcházím po chodníku, připojuji se k shluku lidí u pietního místa. Lidí je tu opravdu hodně, všeho věku, i rodiny s dětmi. Nikdo nekřičí, netlačí se. Pomalu postupuji k pietnímu místu...
