Volby do Poslanecké sněmovny se blíží. A prezident republiky Miloš Zeman se rovněž činí: vypustil balonek, kterým mediálně přebil dnešní největší předvolební událost, totiž oficiální zahájení kampaně ČSSD: koho by zajímalo „spravedlivé Česko“, když máme před sebou tajuplnou špionážní zápletku – Bezpečnostní informační služba sleduje samotnou hlavu státu; kdo si může být jistý soukromím, když i sám pan prezident je vystaven špiclování?!
Jak vnímám slova Jozua z dnešního prvního čtení? „Já a moje rodina budeme sloužit Hospodinu! (Joz 24,15b).“ Kolik nás dnešních křesťanů – otců – může toto veřejně a nahlas vyslovit? Záležitosti spojené s praktikováním víry v rodinách byly předány nebo převzaty přezaměstnanými ženami, které často nadřazují materiální a pomíjivé hodnoty nad věčné. Nevěříte? Otevřete oči a podívejte se kolem sebe.
Zatímco spousta mužů usíná s pohledem upřeným na plakát vnadné modelky, já si nad postel pověsím černobílý idol s knírkem. Do sprchy si vylepím voděodolný portrét Benita Mussoliniho. Bude se tak alespoň symbolicky dívat na mé vypracované, svalnaté tělo, které udržuji připravené pro okamžik, kdy opět na stožár vystoupá vlajka se svastikou. Bude to krásné, až vypochodují naše šiky bílých páprdů, padesátníků a šedesátníků. Sedmdesátníci a osmdesátníci zaujmou místa ve vozbě...
Je to jen náhoda, že právě na svátek Nanebevzetí Panny Marie tak drtivě zvítězil afghánský Taliban nad Američany a jejich západními spojenci, včetně České republiky? Islamistické hnutí získalo kontrolu nad hlavním městem Kábulem a ovládlo i prezidentský palác. Prezident Ašraf Ghaní nerezignoval, ani s Talibanem nejednal o předání moci, jak se očekávalo, nýbrž uprchl... Z Kábulu, zachváceného zmatkem, prchají všichni západní diplomaté (včetně Čechů), ale ne ti východní.
Člověka, jak nás učí Písmo, stvořil Bůh ke svému obrazu. Každý člověk má nějaké sny. Může mít sny i sám Pán Bůh? Bůh dal život Evě – stvořil ji jako matku živých, ale vinou svého hříchu se stala matkou mrtvých. Když Pán Bůh dává život člověku, má s ním svůj plán, má svůj sen...
Hodnoty. To slovo slýcháme docela často. I my sami říkáme: jde nám o křesťanské hodnoty... Mluvit o Bohu nebo dokonce o našem Pánu Ježíši Kristu se v mnoha prostředích jaksi nehodí a někde přímo nesmí, ale hodnoty, to ano. Mluvit o hodnotách se může. Hodnota je něco, co se hodnotí, co má cenu. Takže je vlastně hezké, že se našemu křesťanství přiznává, že obsahuje cosi, co má cenu... Svěřím se vám ale, že mě slovo hodnoty v poslední době už docela štve! Co jsou to vlastně hodnoty?
Plně chápu ty, kdož nejdou k volbám ‒ mlčící většina nemá koho volit. Jaký výsledek však mají takto promlčené volby? Chceme jej? Kam taktika mlčení vede? Mlčící většina tak mlčením volí to, co nechce. Což jít k volbám a volit to nejmenší zlo? Což místo mlčením voleného ANO volit NE, totiž to, co nám vadí nejmíň? Podle lakmusového papírku „Vrbětice“ automaticky pro svůj proruský postoj vypadává SPD. A dál? To ostatní už je na nás. Je to pořád lepší než vláda i pro EU nedůvěryhodného člověka, díky němuž například hrozí, že přijdeme o evropské dotace.
