Aktuálně

Afghánské území opustil poslední americký voják. Prohra Západu, nejen Ameriky, celého Západu, s muslimským hnutím Taliban se završila. A celý svět si klade otázku PROČ? Díváme se na obrázky vousatých mužů v turbanech a dlouhých košilích s automatickými puškami v rukou a čteme zprávy o vraždách a násilí – a ptáme se znova a znova: proč? Proč tak rychle, proč tak náhle, proč takhle nelogicky?

Tak jsem se po čase jednou zas (hned po modlitbě Anděl Páně) díval na Otázky Václava Moravce, abych se o tom, co se děje, dozvěděl něco z úst nejpovolanějších... Něco se mi líbilo, především zdvořilost, diskutéři si téměř neskákali do řeči a také to, že byli připravení – když, tak nahlédli do papírů a říkali přesná čísla. Jan Hamáček mi připadal jako někdo, kdo už počítá s tím, že jako jeho nástupce na Ministerstvu vnitra jej vystřídá Vít Rakušan ze Starostů a nezávislých (tak to se mi také líbilo...).

Odkud se bere zlo i dobro? Dobro i zlo je v nás. Pán Ježíš ukazuje, kde se to bere – v lidském srdci. Moudrý člověk řekl: „Nic se ve světě nestane dřív, než by se to nejprve nestalo v srdci člověka." Jestliže pozorujeme kolem sebe lidskou zlobu, ztrátu autority, neúctu k životu, sobectví, strach, bezcílnost, tak je to proto, že lidské srdce ztratilo něco podstatného, bez čeho nemůže být živé a zdravé...

Volby do Poslanecké sněmovny se blíží. A prezident republiky Miloš Zeman se rovněž činí: vypustil balonek, kterým mediálně přebil dnešní největší předvolební událost, totiž oficiální zahájení kampaně ČSSD: koho by zajímalo „spravedlivé Česko“, když máme před sebou tajuplnou špionážní zápletku – Bezpečnostní informační služba sleduje samotnou hlavu státu; kdo si může být jistý soukromím, když i sám pan prezident je vystaven špiclování?!

Jak vnímám slova Jozua z dnešního prvního čtení? „Já a moje rodina budeme sloužit Hospodinu! (Joz 24,15b).“ Kolik nás dnešních křesťanů – otců – může toto veřejně a nahlas vyslovit? Záležitosti spojené s praktikováním víry v rodinách byly předány nebo převzaty přezaměstnanými ženami, které často nadřazují materiální a pomíjivé hodnoty nad věčné. Nevěříte? Otevřete oči a podívejte se kolem sebe.

Zatímco spousta mužů usíná s pohledem upřeným na plakát vnadné modelky, já si nad postel pověsím černobílý idol s knírkem. Do sprchy si vylepím voděodolný portrét Benita Mussoliniho. Bude se tak alespoň symbolicky dívat na mé vypracované, svalnaté tělo, které udržuji připravené pro okamžik, kdy opět na stožár vystoupá vlajka se svastikou. Bude to krásné, až vypochodují naše šiky bílých páprdů, padesátníků a šedesátníků. Sedmdesátníci a osmdesátníci zaujmou místa ve vozbě...