Poslankyně Věra Procházková v mediálním vyjádření uvedla: „Podle mě je nejlepší, když (euthanasie) probíhá v mobilním hospici, to jest doma. Měli by u toho být pracovníci mobilního hospicu, kteří samozřejmě mají jiný postoj než lékaři v nemocnicích, kteří zachraňují životy...“
Věřím, i když si to často nemyslíme, že scénář našeho života píše Bůh, my mu k tomu dáváme menší či větší prostor a také mu v tom scénáři různě škrtáme. Většinou asi k naší škodě. Proto mám moc rád určitou volnost času dovolené, kdy do tohoto scénáře nezasahujeme tak moc. Nebo aspoň já ne...
„Podívejte se, pane kolego, na tuhle fotografii. Vidíte, jak krásně kvete jablůňka, kterou jste mi daroval?“ řekl prý Si Ťin-pching (prezident Čínské lidové republiky, 1412 milionů obyvatel) Miloši Zemanovi (prezidentovi České lidové republiky, 10 milionů obyvatel). Čínský prezident se s tím českým sešel, ale na zahrádku ho nepozval, měl mnoho jiných starostí. Mezi hosty konference o nové hedvábné stezce bylo sice málo hostů s tak obdivným vztahem k Číně, ale nemálo důležitějších...
Bomby, téměř ve stejný okamžik, explodovaly v den největšího křesťanského svátku v katolických kostelích a v luxusních mezinárodních hotelích a následně zasáhly dva atentáty ještě vyšetřující policejní orgány. Není těžké usoudit, zatím jen spekulativně, co mohlo spojovat dvě na první pohled tak rozdílná prostředí, jako jsou drahé luxusní hotely a kostely.
Těsně před začátkem Svatého týdne byl zveřejněn poněkud nezvyklý článek. Jedná se o poznámky Benedikta XVI. Emeritní papež se rozhodl poskytnout svůj pohled na poslední události v církvi spojené se sexuálními delikty. Text je poměrně dlouhý a také velice hutný a obsažný. Lze jej myslím zcela jednoznačně označit za text prorocký...
Lidé hledí na požár a spontánně se modlí na ulicích. Plameny šlehají z Notre-Dame do takové výšky, že to připomíná spíš počítačovou animaci než reálné záběry. A to na začátku Svatého týdne. Člověka, a to nejen nevěřícího, nýbrž i věřícího, musí napadnout, že to je určité znamení, určitý vzkaz. Napomenutí. Probuzení...
Když se modlíme, když se modlíme upřímně (bez ohledu na to, jaká formulujeme anebo opakujeme slova), říkáme Pánu Bohu jen jedno jediné, naše srdce vyslovuje jen jedinou prosbu: Bože, Bože, prosím, uchraň mě před křížem! Ať nemusím trpět! A druhá prosba je podobná: Bože, prosím, uchraň před křížem ty, které miluju! Takové prosby jsou normální, jsou lidské, přirozené. Rozhodnutí přijmout kříž je naproti tomu nadpřirozené a člověk je není schopen učinit jenom ze své síly.
