Město Minneapolis, o kterém se začalo mluvit v celém světě po smrtelném incidentu, který rozpoutal současnou vlnu odporu proti rasismu, jistě nepatří mezi největší centra USA, ale malé město to také zrovna není. Z našeho hlediska je tam všechno velké, i příjezd do města je dost impozantní; dálniční síť je velkorysejší než v Kanadě. Minnesota má prý druhou největší návštěvnost kulturních akci po New Yorku...
Po skončení včerejší tiskové konference, na které oznámil svůj úmysl cestovat na Tchaj-wan, ukázal předseda Senátu Miloš Vystrčil dort, který dostal od cukráře, jenž na dortu kromě české a tchajwanské vlajky vytvořil i výrok Václava Havla: „Svoboda má takovou cenu, jakou máme my sami.“
Představte si takovou situaci v nějaké normální demokratické zemi: z největší vládní strany by ze dne na den odešel její místopředseda, a to s tím, že některé stranické organizace jsou napojeny na zločinecké podsvětí. – Byl by to skandál té největší velikosti, který by zatřásl samotnou vládou a ve straně by vedl přinejmenším k personálnímu zemětřesení...
Dnešek je den, který se zapsal zlatým písmem do dějin naší země: den obnovy sloupu se sochou Panny Marie na Staroměstském náměstí v centru hlavního města. Mám nesmírnou radost! Ale Panna Maria mě dnes také usvědčila z nevěry: jak jsem obnově sloupu na Staroměstském náměstí fandil, převelice fandil – a modlil se za to, aby k obnově došlo, tak jsem v ni v hloubi srdce nevěřil...
Lehce se opakovaně ukloním do několika směrů. A usměji se. Ten úsměv je zbytečný, přes roušku není vidět. Snad se jen trochu smějí oči. Takhle po obnovení bohoslužeb vypadá v našem kostele pozdravení pokoje... Důvody, proč tomu tak je, chápu. Přesto mám pocit, že mi něco schází. Gesta nejsou zbytečná!
Hoří policejní auta, zasahuje Národní garda, demolují a rabují se obchody. Nic nového? Po celý život sleduji zprávy o rasových nepokojích ve Spojených státech amerických. V první půlce života jsem je nebral vážně, protože údajný rasismus v USA patřil mezi oblíbené narativy komunistické propagandy, která se snažila za každou cenu vylíčit Ameriku jakožto peklo na zemi. Jenže rasismus je ve Spojených státech skutečný problém...
Pamatujeme časy, kdy obec bez dotací, tedy pouze ze svých prostředků, nemohla vybudovat skoro nic. Byli jsme prakticky úplně závislí na krajských představitelích a ministerstvech pro místní rozvoj, životní prostředí a zemědělství. Změnilo se to po navýšení prostředků pro obce v rozpočtovém určení daní (RUD), za které tvrdě a urputně bojovaly stavovské organizace samospráv, především Sdružení místních samospráv a trochu opatrněji i Svaz měst a obcí...
