Až Ježíš přijde znovu na svět v celé své moci a slávě, budou mnozí první posledními a poslední prvními; populární hvězdy, které uváděly do varu tisíce a tisíce svých diváků a posluchačů, budou zapomenuty a mnohé řeholnice (například), kterých si za jejich života nevážily ani jejich spolusestry, se rozzáří jako hvězdy...
Václavské náměstí v Praze se téměř celé zaplnilo protestujícími. Andrej Babiš, proti němuž a jeho lidem se protestuje, zdůrazňuje, že jeho vláda vzešla z demokratických voleb a „ulici“ se prý ustupovat nemá. V jednom má pravdu: ulice plné protestujících občanů představují a vždycky představovaly moc anebo nárok na podíl na moci. Moc, kterou Babiš soustředil ve svých rukou, je obrovská a je soustavně zneužívána proti občanům, kteří ho volili i nevolili...
Dne 5. června 1898 se Staroměstské náměstí proměnilo odpoledne v důstojný chrám pod širým nebem, do něhož v nejlepším pořádku se dostavili ctitelé mariánští z královské matičky Prahy, zbožně zde vykonali svou pobožnost a v klidu rozešli se, podavše důkaz své úcty a lásky. Dvě věci padají na váhu: zbožná ochota, s jakou tisícové katolíků chvátali k památné soše, a zuřivost, s jakou se potkala u tak zvaných svobodomyslných...
Nikdo rozumný si přece ani na okamžik nemohl pomyslet, že by se Andrej Babiš vzdal kontroly svého podnikatelského impéria, když vstoupil do politiky. Já myslím, že všem občanům České republiky je jasné, že jakýsi svěřenský fond je přece jen typicky české šmé, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Stejně tak si nemůžeme myslet, že by Andrej Babiš nevyužil všech možností, jak odklonit – legálně, zcela legálně samozřejmě – co nejvíce peněz ze státního do svého...
Slýchali jsme i v českých médiích opakovat až do zblbnutí, že britští voliči, nejspíš mentálně poněkud zaostalí, hlasovali pro brexit jen proto, že jim Nigel Farage a další probrexitoví aktivisté lhali (že odpůrci brexitu měli stejný – a větší přístup k médiím a mohli případné lži lehce vyvracet, pokud by to uměli, to už se neříkalo). Nyní tedy Nigel Farage předstoupil znovu před voliče – a vyhrál.
Poslankyně Věra Procházková v mediálním vyjádření uvedla: „Podle mě je nejlepší, když (euthanasie) probíhá v mobilním hospici, to jest doma. Měli by u toho být pracovníci mobilního hospicu, kteří samozřejmě mají jiný postoj než lékaři v nemocnicích, kteří zachraňují životy...“
Věřím, i když si to často nemyslíme, že scénář našeho života píše Bůh, my mu k tomu dáváme menší či větší prostor a také mu v tom scénáři různě škrtáme. Většinou asi k naší škodě. Proto mám moc rád určitou volnost času dovolené, kdy do tohoto scénáře nezasahujeme tak moc. Nebo aspoň já ne...
