Aktuálně

Ministr Rašín pronesl na sjezdu českého úřednictva a zřízenectva v Praze: Myslím, že nedojdeme dále, jestliže nebudeme míti kuráž říci, že naše republika těžce stůně třemi velkými nemocemi...

Jsme rozdělená společnost, slýcháme často. Musím se přiznat, že vůbec nevím, co se tím chce říci: každá společnost je přece rozdělená, lidé jsou různí a mají různé názory i rozdílnou životní praxi, uznávají různé hodnoty – a podle toho jednají...

Miloš Zeman byl tímto národem podvakrát zvolen do nejvyšší ústavní funkce: nevím proč, ale stalo se tak. Nicméně: zvolen byl do funkce s pravomocemi přesně definovanými ústavou, nikoli do role absolutního vládce. Zeman se však jako diktátor snaží chovat, všude tam, kde najde jen sebemenší příležitost pro takové chování...

Nejsem ekonom, nejsem odborník, abych se mohl vyjadřovat k detailům smlouvy, ale i bez analýzy konkrétních bodů je jasné, že pokud je výsledek jednání velmi silně nepřijatelný pro jednu stranu, je to špatně. A celé dějiny nás učí, že vítězství vynucené nátlakem je vítězství krátkozraké – a že se časem obrátí proti někdejšímu vítězi...

V roce 2017 vyšla v nakladatelství Prostor kniha Cesty do Utopie o putování českých intelektuálů v době první republiky do Sovětského svazu; tíhnutí velké části kulturní obce k levici a k sovětskému Rusku bylo tehdy nekritické a ochota zapojit se do stalinské propagandy vysoká. Je to přesvědčivý důkaze, že velký intelekt či talent a zdravý úsudek se mohou zcela míjet...

Čína prý chystá, vyhrožuje Milouš Zeman, „odvetná opatření“. Odvetná opatření – to znamená, že se Češi podle prezidenta nějak provinili? Troufli si něco říct proti čínskému komunistickému kapitalistickému císařskému majestátu? Za trest prý jsou ohroženy investice Škody Auto v Číně, a nové, osmapůlmiliardové investice Huawei v Česku... Tedy hospodářské sankce? Ale sankce jsou přece neúčinné a k ničemu, jak sám Zeman do omrzení opakuje, když jde o západní sankce proti Rusku...