Kazimír
Kazimír, Kazimierz – slyšíte, co to zní v tomto starém slovanském jménu? Ne, to není žádná náhodná shoda slovních základů, které člověka napadnou, je to tak: Kazimír byl ten člověk, který kazil mír, vyvolával spory, rozpoutával válku, a proto vládl a lidé mu dali takové jméno, jelikož se jim takové chování líbilo, imponovalo jim... Tak jako většině českých voličů v letošních prezidentských volbách. Rozdíl je jen v tom, že tehdy, ve středověku, byli lidé upřímní, ne jako dnes. Už jsem dlouho nebyl ve svých oblíbených Drážďanech (nemám prachy...), a tak nevím, jestli je tam ještě tak zvaný Fürstenzug: dlouhá řada vyobrazení saských knížat z doby středověku – i tam se to projevuje, vládcové mají začasté přízviska jako „der Streitbare“, to je, řeklo by se dnes, „Konfliktní“, ten, který miluje spory. V pravěku ani ve středověku by nikdo nenutil Miloše Zemana, aby říkal, že bude méně arogantní ke svým oponentům... Stejně to vydržel jen tři minuty, než slovně napadl redaktora České televize...