Slova svatého evangelia podle Matouše:

Ježíš řekl svým apoštolům: „Mějte se na pozoru před lidmi! Budou vás totiž vydávat soudům a bičovat v synagogách, budou vás vodit před vladaře a krále kvůli mně, abyste vydali svědectví jim a také pohanům. Až vás vydají soudu, nedělejte si starosti, jak nebo co máte mluvit, protože v tu chvíli vám bude dáno, co máte mluvit. Neboť to už pak nemluvíte vy, ale mluví skrze vás Duch vašeho Otce. Bratr vydá na smrt bratra a otec syna, děti povstanou proti rodičům a způsobí jim smrt. Budete ode všech nenáviděni pro mé jméno. Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen." (Mt 1,18–24)

Svátek svatého Štěpána je svým způsobem svátkem dětí. V dřívějších dobách, kdy si lidé vážili každého kousku jídla, chodily 26. prosince chudé děti po koledě, zpívaly lidem a byly vděčné, když dostaly něco k jídlu. Co potřebují dnešní děti?  
Starý příběh vypráví, že přišly děti do Betléma a ptaly se narozeného Ježíška: „Máš první narozeniny, co bys chtěl? Chceš nějakou hračku?“ a Ježíšek říká: „Já mám mnoho hraček, všechny hračky na světě jsou moje.“ – „Nechtěl bys teda nějaké ovoce?“ – „Mám hodně ovoce, všechno ovoce na světě je moje.“ – „A co bys po nás tedy chtěl? Co nemáš? Co bychom ti mohli dát?“ – „Děti dejte mi svoje hříchy. Proto jsem přišel. Abych je mohl z vás sejmout a odpustit je.“ – „Cože ty chceš moje hříchy? Kdo by chtěl hříchy?“ – „Já ano, chci je vzít na sebe, donést je na kříž, tam je nechat přibít, aby ti už nemohly padat zpátky na hlavu.“
To je dílo Boží, to je Boží láska, které se klaníme a kterou uctíváme. Boží lásku ležící v jesličkách.  
To je příklad svatého Štěpána, který v nejtěžší chvíli svého života, v nepředstavitelných bolestech hledí na otevřená nebesa, a tam vidí Pána Ježíše v jeho slávě (Sk 6, 8–10).
A tento pohled ho vede k dvěma nejdůležitějším prosbám v životě. A tento Štěpánův pohled  na otevřená nebesa nám ukazuje, co potřebují děti a nimi i my dospěli v této době.
Co potřebujeme my, kteří jíme většinou jen to, co nám chutná? Znám ženu, která, aby toto splnila, tak vaří pro tři jedlíky tři různá jídla k obědu.   
Na prvním místě potřebujeme vědomí toho, že cíl našeho života je v nebi: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha!" Není nic důležitějšího, než se dostat do nebe. 
Na místě druhém vědět, co je to hřích. Zvlášť v době, kdy už dlouhá léta chybí lidstvu vědomí hříchu a jeho zničujícího vlivu pro cestu člověka do nebe.  
A pokud budeme mít toto pravdivě poznání, tak nastupuje touha po odpuštění. Odpuštění hříchů mých a prosba o záchranu hříšníků: „Pane, nepřičítej jim tento hřích."
Všemohoucí Otče, děkujeme ti za příklad svatého Štěpána. Vyslyš nás, když v Duchu Svatém, na přímluvou Panny Marie, andělů, svatého Štěpána a všech svatých prosíme o to, abys nám všem odpustil naše hříchy a přijal nás všechny do nebe. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.