Téma

Chtěl bych jen ve vší skromnosti připomenout, že Království Boží je jako kvas, který má prokvasit celý svět. Zatím spíš svět proniká do Církve a celou ji prokvasí. Nedivíme se, že na faře je kavárna, ale kdyby třeba v kavárně byla kaplička nebo jen výklenek s duchovní soškou, my sami křesťané bychom to určitě odsuzovali...

V liturgickém kalendáři na 3. leden připadá Nejsvětější jméno Ježíš. Ctíme Ježíše, máme různé svátky, které jsou zasvěceny různým událostem jeho života, proč ale ctít zvláštním svátkem – jeho jméno? Co vlastně ctíme, když slavíme Jméno Ježíš?

Píší se různé „Bible pro jedenadvacáté století“, ve kterých – když to jen trošku přeženu – se slovo „král“ překládá slovem „oligarcha“ a bibličtí Židé se nechávají cestovat shinkansenem. Nechci moc zesměšňovat – už tak někdy dost komické – snahy o aktualizaci biblických reálií: úmysl jejich autorů je jistě upřímný; ale o reálie, které by odpovídaly naší každodenní skutečnosti, přece vůbec nejde...

Uprostřed vánoční doby, mezi slavností Narození Páně a svátkem Zjevení Páně, tedy Tří králů, konec vánočního oktávu uzavírá zasvěcený svátek s teprve padesátiletou historií. Zaveden byl papežem sv. Pavlem VI. v roce 1970, kdy nahradil svátek Obřezání Páně, který se slavil 1. ledna, tedy v den, kdy se osmý den od narození konala podle židovských předpisů rituální obřízka...