Glosy a komentáře

První důležité rozhodnutí učinili delegáti, když rozhodli, že mimořádný sjezd ČSSD v Hradci Králové bude celý přístupný novinářům: jistě několik ublížených a agresivních projevů v důsledku toho nezaznělo a jednání se, myslím, výrazně zkrátilo...

Jiří Drahoš žádný velký vědec není, oznámil Václav Klaus (tedy ten starší ze dvou vzájemně zaměnitelných Václavů Klausů, co působí v českém veřejném prostoru). Volby jsou za námi, druhý nejhorší z devatera uchazečů o trůn vyhrál – ale Václav Klaus st. cítí potřebu kopnout si ještě do poraženého nepřítele; opět se tak projevila noblesa, lidská velikost a hluboce zakořeněná férovost Václava Klause st.

Sport, a tím méně lyžování, nepatří k tématům, která by komentoval náš Skleněný kostel; ale když je to tak neuvěřitelný a krásný příběh! Patří k němu, že Ester Ledecká startovala až poté, co všechny favoritky odjely závod, i záběr vítězky nevěřícně hledící na výsledkovou tabuli...

Kazimír, Kazimierz – slyšíte, co to zní v tomto starém slovanském jménu? Ne, to není žádná náhodná shoda slovních základů, které člověka napadnou, je to tak: Kazimír byl ten člověk, který kazil mír, vyvolával spory, rozpoutával válku, a proto vládl a lidé mu dali takové jméno, jelikož se jim takové chování líbilo, imponovalo jim... Tak jako většině českých voličů v letošních prezidentských volbách. Rozdíl je jen v tom, že tehdy, ve středověku, byli lidé upřímní, ne jako dnes. Už jsem dlouho nebyl ve svých oblíbených Drážďanech (nemám prachy...), a tak nevím, jestli je tam ještě tak zvaný Fürstenzug: dlouhá řada vyobrazení saských knížat z doby středověku – i tam se to projevuje, vládcové mají začasté přízviska jako „der Streitbare“, to je, řeklo by se dnes, „Konfliktní“, ten, který miluje spory. V pravěku ani ve středověku by nikdo nenutil Miloše Zemana, aby říkal, že bude méně arogantní ke svým oponentům... Stejně to vydržel jen tři minuty, než slovně napadl redaktora České televize...