Do konce května připomíná výstava na zámku v Holešově obě jména; jistě s odkazem na několik letopočtů končících šestkou: Jan Sarkander se narodil 1576 a 1616 nastoupil do Holešova jako farář, František kardinál z Ditrichštejna zemřel 1636 v Brně. Jsou tu ukázky dobového tisku jak z roku Sarkandrova svatořečení 1995, tak z roku jeho beatifikace 1869...
Autor pamfletu je objeven: Jacques Gruet. Je to jakýsi volnomyšlenkář. Udělají u něj domovní prohlídku; najde se Kalvínův spis, na jehož okrajích lze číst tato rouhavá slova: „Samé hlouposti!“, poznámky kritizující církevní předpisy a konzistoř a dokonce zárodek dopisu francouzskému králi, prosící ho, aby se vrátil do Ženevy znovu nastolit starý pořádek. Byv zadržen, mučen a odsouzen k smrti, je Gruet popraven a jeho hlava přibita na pranýř.
To, co dělá naši společnost často chladnou a nemilosrdnou, je, že se někteří lidé dostávají na její okraj. Nezaměstnaní, nenarození, psychicky nemocní, cizinci...
Chtít mír je krásná věc, avšak na mír jsou potřeba dva, kdežto na válku stačí jeden. A když jeden chce mír a druhý válku, bude válka, nikoliv mír. Churchill to věděl, Chamberlain nikoliv. Staré bitvy naštěstí bojovat nemusíme, poučení bychom si z nich však vzít měli, neboť nové bitvy už probíhají...
Doktrínu, již Kalvín zavedl, nazýváme „kalvinismem“. Máme na to právo? Někteří protestanté, a ne ti nejmenší (například Karl Barth, největší současný reformovaný teolog) se postavili proti používání tohoto slova. „Kalvinismus je koncept, za který vděčíme až moderním historikům,“ říkají, stejně jako neexistuje doopravdy „luteranismus“... „Pravý učedník Kalvínův má pouze jednu cestu, po které se má vydat: poslouchat ne samotného Kalvína, ale toho, který byl Kalvínovým Mistrem...“
Takže to výzkumníkům veřejného mínění zase jednou tak docela nevyšlo, tentokrát v sousedním Rakousku... V prvním kole tamějších prezidentských voleb zvítězil kandidát Svobodné strany Rakouska (FPÖ), populista Norbert Hofer, který podle všech průzkumů měl být až druhý, těsně za bývalým předsedou zelených Alexandrem Van der Bellenem...
Od zakládajícího kongresu ODS, který se konal v Olomouci, uplynulo 25 let. Vzpomínám si na tuto událost živě, i na mnoho detailů. Byl jsem totiž, to nemohu zatajit, první novinář, který položil první otázku prvnímu předsedovi ODS na jeho první tiskové konferenci...
