Aktuálně

Myslím na Andreje Babiše, druhého nejbohatšího Čecha – a vlastně vůbec nejbohatšího, vezmeme-li v úvahu, jak může manipulovat se státním rozpočtem. Podle rozpočtu na rok 2016 (o jehož schválení nikdo nepochybuje) má přibýt více než 13 000 nových státních zaměstnanců, z toho tisíc přijme republika navíc k těm stávajícím jen na to, aby zvládali příval utečenců. Kolik uprchlíků asi připadne na jednoho nového zaměstnance státu?

Počítám-li dobře, dva dny po 720 ozbrojencích, to je 1440 dnů ve službě (dnů placených ze státního rozpočtu, dnů, které mají více než osm služebních hodin) děleno 7 rovná se 205,71 – tedy více než 205 dnů ve službě bylo třeba na zadržení jednoho přestupek páchajícího zločince, neozbrojeného zločince, sedícího vcelku poklidně, i když asi se strachem, v kupé rychlíku či v autě...

Případ sourozenců Michalákových je regulérní únos, krádež dětí – krádež promyšlená, norskými úřady prováděná drsně, cynicky, s profesionální rutinou, nikoliv s ohledem na dobro dětí, jak občas i v našich médiích slyšíme a čteme, nýbrž s ohledem na dobro norských pěstounských rodin – pěstouství je v Norsku, jak známo, velmi výnosný byznys řízený a dobře placený státem. V pozadí jednání norských úřednic a úředníků není jen rozkoš z výkonu moci nad lidmi, což je zlo, které může propuknout kdekoli, kde moc není řádně demokraticky kontrolovaná veřejností a jinou demokratickou mocí – a v případě všemocného a i v Norsku obávaného Barnevernu kontrolována není, v pozadí stojí i satanská ideologie, podle které děti nepatří v první řadě rodičům, nýbrž státu. Podle které rodina je nepřítel...

Ruský raketový systém nemohl sestřelit civilní letadlo! Nikogdá! Ni odin! Co to ta mezinárodní vyšetřovací komise říká? Nesmysl! Když v 60. letech minulého století, za kubánské krize, předložil americký delegát v Radě bezpečnosti OSN jasné a jednoznačné fotografie ruských raketových zařízení na Kubě, sovětský zástupce Jakov Malik se na ně podíval – a znovu zopakoval, že na Kubě žádné sovětské rakety nejsou...

Poslanecká sněmovna /.../ konstatuje

a) že klíčová rozhodnutí, která mohou mít zásadní dopad na jednotlivé státy Evropské unie, nebo kterými by se mohly jednotlivé státy cítit existenčně ohroženy, mají být přijímána jednomyslně a

b) že rozhodnutí týkající se řízení masivních migračních toků jsou takovými klíčovými rozhodnutími...

Víte, že los se posuzuje jako sázka nebo hra? Víte, že herním vkladem nemohou být „neovladatelné přírodní síly“? Nevíte, vidíte, ale kdybyste v úterý sledovali v Poslanecké sněmovně tříhodinový projev Miroslava Kalouska, dozvěděli byste se to, i další informace, například byste zadarmo získali vědomost, že „právo hazardních her je polysémantický pojem“, ale „nenaplňuje odvětvotvorná kritéria“, takže se nejedná o samostatný obor práva, nýbrž o multioborovou právní disciplínu...