Lídr opozice, šéf strany Tisza Péter Magyar využil současný volební systém v Maďarsku, posilující pozici vítěze, jak jej sám pro sebe vytvořil Viktor Orbán, a bude mít v maďarském parlamentu ústavní většinu; demontáž Orbánova feudalismu tak půjde o to rychleji.
Sledoval jsem Magyarův pečlivě připravený první povolební projev – s působivou kulisou Dunaje a monumentální budovy Parlamentu – díky České televizi v přímém přenosu a byl jsem vcelku spokojen: atmosféra obrovského shromáždění Magyarových stoupenců byla patriotická – ale bez nenávisti a slova nového budoucího premiéra působila energicky a rozumně.
Péter Magyar vyzval maďarského prezidenta, aby jej pověřil vytvořením vlády a poté rezignoval, vyzval k dobrovolnému odchodu – jak to řekl – „loutky“ v čele ústředních institucí, včetně předsedy Ústavního soudu a Nejvyššího kontrolního úřadu – jinak je nová vláda odvolá.
Maďarsko bude opět spolehlivým spojencem v EU a v NATO. Peníze, které Maďarsku patří – jsou míněny pozastavené evropské dotace – se Maďarům vrátí.
První zahraniční cestu vykoná Péter Magyar do Varšavy, aby obnovil „tisícileté přátelství“ mezi Maďarskem a Polskem, druhá cesta povede do Vídně a třetí do Bruselu. Bratislavu ani Prahu nezmínil, jen mezi lídry, kteří už mu stihli blahopřát, uvedl i českého prezidenta.
Zmínil se o jednotě všech Maďarů v Uherské kotlině.
Ty Maďary, kteří odešli do zahraničí za šestnáct let Orbánovy vlády, vyzval k návratu domů. Bude se snažit být premiérem všech občanů, i milionů těch, kteří jej nevolili a nemají jej rádi; vyzval ke smíření.
Připomínal slavné postavy maďarské historie – ale i vědy a umění. A Dunaj za jeho zády se leskl.
Nezmínil se o Ukrajině nebo o LGBT a svoje vystoupení ukončil vzýváním Boha – Péter Magyar je konzervativní politik, žádný liberál západoevropského střihu.
Je úžasné, že Viktora Orbána, konzervativce, ale – řekněme to otevřeně – i zloděje a politika s diktátorskými rysy, neporazil ani levičák, ani šéf slepence nesourodých stran a skupin, které by spojovalo jen heslo „anti-Orbán“, ale předseda velké a jednotné konzervativní strany; v tom je Maďarsko v Evropě unikát.
Takže můžeme oprávněně očekávat, že v Dolních Uhrách už se nebude stavět další stadion pro tři tisíce diváků v obci s jedním tisícem obyvatel jen proto, že v této obci prožil dětství předseda vlády. V Dolních Uhrách už nebude odvoláno vedení ústředního meteorologického ústavu jen proto, že účastníci premiérova mecheche na břehu Dunaje nečekaně zmokli.
Snad se brzy obnoví i pluralita médií a rozumné vztahy ke všem sousedům.
Nerad bych se mýlil – ale budoucí vývoj v Maďarsku vidím optimisticky.