Oznámení Kanceláře prezidenta republiky, že hlava státu vynechá letos obecní volby ve své domovské obci Černouček, myslím překvapilo jak prezidentovy podporovatele, tak kritiky. Pózovat u volební urny při jakýchkoli volbách přece patří k těm nejzákladnějším povinnostem každého ústavního činitele.

Nešlo o žádný omyl v plánování kalendáře či o přehlédnutí, nýbrž o vědomé rozhodnutí, které podle mého názoru o něčem svědčí – prozrazuje, že prezidenta Petra Pavla po všech peripetiích s členy současné vlády, fingovanou zprávou o úmrtí během volební kampaně počínaje a tím, co dělo kolem prezidentovy účasti na summitu NATO v Ankaře konče, už jeho úřad nebaví.

A před komunálními volbami v domovské obci (v Černoučku je celkem 273 voličů) dal přednost zážitkové dovolené v Maroku.

A chybně si myslel, že mu to projde, že si toho nikdo zvlášť nevšimne, že se o tom snad ani nebude příliš diskutovat. Jenže opak se stal pravdou – jak jsme všichni viděli. (A stále pomstychtivému Petru Macinkovi taková příležitost stála i za to, aby si osobně, ovšem služebním vozem, zajel do Černoučku a v místní hospodě hecoval občany proti Petru Pavlovi.)

Petr Pavel nakonec poslechl rady několika komentátorů, aby dovolenou přerušil a odskočil si do Černoučku odvolit: přesně na dvě a čtvrt hodiny se vrátil tryskáčem svých miliardářských přátel do Česka, ani se nepřevlékl do obleku a nevzal si kravatu, zajel do domovské obce, zaškrtl jednu ze dvou černoušských kandidátek, vhodil ji do urny – a hurá zpět do Maroka.

Paní Pavlová nedorazila vůbec – což také není věc nedůležitá.

Nepřátelé Petra Pavla, i vzdor jeho příletu na otočku, zaznamenali důležité vítězství. Petr Pavel a jeho žena ztratili punc spolehlivosti. Pokud bude chtít Petr Pavel svůj úřad obhajovat – pokud bude! – bude to mít těžší.