Slova svatého evangelia podle Matouše:

Jan Křtitel slyšel ve vězení o Kristových činech. Poslal tedy k němu své učedníky s dotazem: „Ty jsi ten, který má přijít, anebo máme čekat jiného?“ Ježíš jim odpověděl: „Jděte a oznamte Janovi, co slyšíte a vidíte: slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se hlásá radostná zvěst. A blahoslavený, kdo se nepohorší nade mnou.“ Když odcházeli, začal Ježíš mluvit k zástupům o Janovi: „Co jste vyšli na poušť vidět? Snad rákos, zmítaný větrem? Nebo co jste vyšli vidět? Člověka oblečeného do jemných šatů? Ti, kdo nosí jemné šaty, jsou přece v královských palácích. Proč jste tedy vyšli? Vidět proroka? Ano, říkám vám, víc než proroka. To je ten, o němž je psáno: 'Já posílám svého posla před tvou tváří, aby připravil cestu před tebou.' Amen, pravím vám: Mezi těmi, kdo se narodili ze ženy, nepovstal nikdo větší než Jan Křtitel. Ale i ten nejmenší v nebeském království je větší než on.“ (Mt 11, 2– 1)

Rozjímání minulou neděli zakončila slova slibu. A tato naděje spočívá ve spáse, ale o tomto pojmu příště. Celý advent, ale také celý náš pozemský život je cesta ke spáse. Rozumím tomuto slovu a vím, co to znamená pro mě osobně? Pokud vím, o co se jedná – toužím po spáse?  
Svatý Jan Pavel II. v knize Překročit práh naděje (str. 78 – 83) odpovídá na otázku: Co je to spása? Spasit znamená osvobodit od zla… Nejedná se jen o zlo, které označujeme jako neštěstí. Spasit znamená osvobodit od radikálního, definitivního zla. Takovým zlem už není ani smrt. Není jím, protože po ní následuje Vzkříšení a to se uskutečňuje díky Kristu…. Svět nemůže být pro člověka zdrojem spásy. Spásu dává jedině Bůh, a to v Kristu Ježíši. 
Proto ve třetí neděli adventní zaznívají slova o naději na tuto spásu, která je zdrojem radosti. Skutečné radosti.  
Ve vstupní modlitbě této neděle slyšíme: „Bože, dej nám svou milost, abychom se mohli radovat z naší spásy. Prorok Izaiáš říká: „Bůh sám přijde a spasí vás!“ (srov. Iz 35, 4). V žalmu (Ž 146) zpíváme: „Přijď, Pane, a spas nás! A svatý Jakub ve svém listě píše: „Vydržte všechno trpělivě až do doby, kdy přijde Pán!“ (Jak 5, 7). Pán Ježíš svým spasitelským slovem ničí pochybnosti, které měl v utrpení a temnotě vězení Jan Křtitel. Říká jemu, ale i nám:  Podívej se na moje skutky! Není většího člověka než je Jan Křtitel, ale i ten nejmenší v nebeském království je větší než on.  
Příklady ze života pro povzbuzení poutníků naděje a k radosti ze spásy.  
Dnešní světec – svatý Jan od Kříže, učitel církve. Když si zvolil, při snaze obnovit karmelitánský řád, příjmení od Kříže, netušil, jaký kříž má Bůh pro něj připravený. Všechno nesmírné utrpení a bolesti pokorně přijal a v těchto chvílích z jeho myšlenek vznikla jeho největší díla. A to je zdroj radosti, pramen spásy nejen pro něj, ale i pro ostatní.
P. Havlát na pouti Nový Jeruzalém zmínil v promluvě vděčnost jedné ženy za její maminku. Od svých třiceti šesti let se sama starala o svých šest dětí a do života jim dala tři nejdůležitější věci: vědomí, že jsou vždy a za všech okolností milované Boží děti, naučila je modlit se a naučila je poctivě pracovat. Všechny jsou zdrojem radosti, pramen spásy pro její děti a děti jejich dětí.  
Když jsem slyšel o tátovi, který chodí pravidelně do kostela, ale nevyslyšel prosbu svého malého syna, aby si s ním šel sednout za dědou a babičkou do první lavice, vzpomněl jsem si na svého tatínka. Ten do kostela v neděli na mši svatou chodil „jednou za uherský rok“. Ale jeho malého syna vždy zaléval pocit štěstí, radosti a hrdosti, když mohl být s ním, opírat se o něj a cítit na svých ramenou jeho upracované ruce. Muži, bratři – jací jsme otcové – kam vodíme své děti? Jsme zdrojem radosti a spásy pro své děti?
Všemohoucí Otče, děkujeme ti za to, že se můžeme radovat z nezaslouženého daru spásy. Vyslyš nás, když v Duchu Svatém, na přímluvu Panny Marie, andělů, svatých Janů a všech svatých prosíme o to, aby tato naše radost byla zdrojem radosti a spásy všem našim bližním. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.