Slova svatého evangelia podle Jana:
Ježíš řekl svým učedníkům: „Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání. A já budu prosit Otce, a dá vám jiného Pomocníka, aby s vámi zůstal navždy: Ducha pravdy. Svět ho nemůže přijmout, protože ho nevidí a nezná. Vy ho znáte, neboť přebývá u vás a bude ve vás. Nenechám vás sirotky. Zase k vám přijdu. Ještě krátký čas, a svět mě už neuvidí, ale vy mě zas uvidíte, protože já jsem živ a také vy budete živi. V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci a vy ve mně jako já ve vás. Kdo má moje přikázání a je zachovává, ten mě miluje, a kdo mě miluje, toho bude milovat můj Otec, a také já ho budu milovat a dám se mu poznat.“ (Jan 14, 15 – 21)
Jednou z důležitých záležitostí smysluplného lidského života je poznat sám sebe. Co to znamená? Hledat odpověď na otázku: „Kdo jsem?“ Milované Boží dítě! Jak myslí, co říká a co dělá milované Boží dítě? Miluje Boha. Jak správně a opravdově Boha mám milovat? Nade všechno – celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí. Jak se to dělá? Učíme se být učedníky a tím i služebníky Pána Ježíše. Dnes svým učedníkům Pán Ježíš připomíná, že skutečná láska k Bohu se uskutečňuje v dodržování Božích přikázání. K plnění tohoto úkolu nám slibuje dát Ducha Svatého. Jak na to? Svatý Petr nás dnes vyzval: „Mějte posvátnou úctu ke Kristu!“ (1 Petr 3, 15).
Muž a žena, kteří chtějí přijmout svátost manželství a založit rodinu, si na začátku slibují lásku, úctu a věrnost na celý život. O lásce a věrnosti mají určitou představu a vědomosti. Ale o vzájemné úctě ve velké většině neví vůbec nic.
Jak jsme na tom, učedníci Páně, kteří mají podle prvního papeže Petra mít dokonce posvátnou úctu ke Kristu? Jak jsem na tom s úctou k Bohu a člověku já? V čem se tato úcta, posvátná úcta projevuje? Kde hledat její příklady? Určitě ji nenajdeme u zlého ducha, světa a v choutkách svého těla.
Na prvním místě hledejme u Matky Boží Panny Marie. Té je zasvěcen celý měsíc květen. Ona je prostřednicí všech milostí. On je pomocnicí křesťanů. Ona je nejkrásnější, nejjistější, nejkratší cestou k Bohu. Proč? Je Matka Boží a také matka naše. Neexistuje silnější pouto mezi dvěma lidmi než vztah mezi matkou a dítětem. Proto také dnes – druhou neděli v květnu o svátku matek – děkujeme svým maminkám za dar života a vše co nám dávají. Děkujeme – s posvátnou úctou Pánu Bohu – za dar mateřství, který vkládá do srdce každé ženy. Zároveň prosíme, aby tento jedinečný dar ženy přijaly – ne po vzoru Evy, ale podle vzoru nové Evy, matky všech živých – Panny Marie, která stále říká celým svým srdcem: „Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova“ (srov. Luk 1, 38).
Co nám říká, co po svých dětech chce Matka Boží? 13. května si budeme připomínat její slova světu, která sdělila dětem ve Fatimě: „Modlete se za mír, za obrácení a záchranu ubohých hříšníků.“ Nejsou její tehdejší slova dnes ještě víc naléhavější?
Dne 8. května o památce Panny Marie prostřednice všech milostí, rok po svém zvolení za nástupce svatého Petra, Lev XIV. putoval do Pompejí, a tam děkoval a prosil o přímluvu Panny Marie. Upozornil na to, že základem „pompejského zázraku“ je modlitba svatého růžence. Tuto modlitbu označil za „neviditelnou hybnou sílu“, která umožňuje fungování všech struktur.
„Díky růženci proniká to, co Kristus vykonal, do našich srdcí a proměňuje naši existenci. Buďte muži a ženami modlitby, abyste jako jasná a pokorná zrcadla odráželi světlo, které přichází od Boha. Jen tak budete pro tuto nádhernou mládež věrohodnými vzory a moudrými průvodci.“ (Více na: https://www.vaticannews.va/cs/papez/news/2026-05/pastyrska-navsteva-papeze-lva-xiv-v-pompejich-a-neapoli.html)
Všemohoucí Otče, děkujeme ti za modlitbu svatého růžence. Vyslyš nás, když v Duchu Svatém, na přímluvu Panny Marie, andělů, a všech svatých, v ní prosíme o posvátnou úctu ke Kristu, záchranu hříšníků, o mír a vláhu pro tuto zem. Skrze Krista našeho Pána Amen.