Co se výsledků voleb týče, nevidím je nijak tragicky. Šílený projekt paní Konečné je mimo sněmovnu, budoucí opozice má dostatek síly, aby důstojnou opozicí byla (žádný její totální debakl se nekonal) a ANO přes svou slavnou výhru nemá tolik poslanců, aby se nemuselo vážně bavit s SPD a Motoristy. S ústavou se nepohne ani náhodou (ani v jedné z komor parlamentu).
SPD je sice vydařený spolek, ale oslabil a je naředěn Trikolorou a Svobodnými. Myslím, že se spokojí s vedením sněmovny a vyslaným odborníkem do vlády, který nebude patřit do okruhu exponentů hnutí. Motoristé vyšlou do vlády dva zástupce, personálně na to určitě mají. Ani na chvíli nepochybuji, že to bude pod Babišovým vedením příští čtyři roky (pokud vláda vydrží) pěkný tanec, ale žádnou tragédii nečekám.
Upřímně řečeno si myslím, že při pohledu na notně prokroužkované sbory poslanců za STAN a Piráty jsou zkušení stratégové ve vedení SPOLU rádi, že s tímhle pytlem blech nemusí vládu sestavovat!
Zajímavý je pohled do seznamu nově zvolených poslanců. Tak například i mnoho poslanců ANO za sebou má praxi ve vedení měst, obcí či krajů. Ti lidé musí něco umět a mít v místech podporu. To samozřejmě platí i o kandidátce SPOLU. Hnutí STAN si geniálně, ale zároveň zavádějícím způsobem přivlastňuje název Starostové, jakoby na něj měli patent.
Novináři letos akcentují to, čemu se za komunismu říkalo „mládí vpřed“. Nemám nic proti zvolení mladých poslanců, například Matěj Gregor od Motoristů mi na svůj věk připadá velmi erudovaný. Ale když nám nejmladší zvolená poslankyně, jedenadvacetiletá studentka za STAN sdělí, že její nejvýznamnější konkrétní prioritou je zavedení ústavního práva na potrat (protože se prý bojí, abychom nedopadli jako v USA), chce se mi plakat. Já jsem na radnici tehdy osmisethlavé obce nastoupil v rovných třiceti a při pohledu zpět to bylo až dost brzo. Taky se možná mýlím, ale předseda Hřib bude mít z těch patnácti vykroužkovaných progresivistických divoženek vedených Olgou Richterovou hodně těžkou hlavu. Ale to asi přeháním, pár rozumných se tam doufám najde!
Důležité pro mne bylo sledovat rozhovor s místopředsedkyní STAN, poslankyní Michaelou Šebelovou. To je mimochodem ta paní, co si v Česku dovede po pár letech odzkoušení představit i eutanazii pro čtrnáctileté děti.
Dokud představitelé SPOLU, STAN a Pirátů nepřestanou sami sebe považovat za jediné skutečné představitele demokracie a dělit voliče na ty správné a moudré, kteří jejích pohled sdílejí, na jedné straně a zloduchy a pomýlence na straně druhé, bude se ten příkop mezi Českem A a Českem B jen prohlubovat. Stejně na vině jsou samozřejmě i ty žlučovité, nechutné a trapné útoky z druhé strany.
Takhle to dál nesmí jít. Vezmu-li v potaz, že při letošních volbách propadlo přes 400 tisíc hlasů a kromě pár tisícovek voličů pidistran ty hlasy patřily nejradikálnějšímu táboru odpůrců vládní koalice, je myslím jasné, že to Česko B disponuje slušnou většinou. A už se naučilo s ní pracovat a přes sociální sítě a nezávislé weby kompenzovat převahu protistrany v médiích hlavního proudu. I vládní vítězství v roce 2021 vzešlo z rekordního propadu hlasů na opačné straně politického spektra. Mělo by být tedy životním zájmem té za kratší konec tahající strany ten příkop, alespoň kde to jde, zasypávat. Pro začátek třeba tím, že se začnou vážně bavit s Motoristy. Andrej Babiš by měl vědět, že v krajním případě existuje v parlamentu mimo jeho dosah sice naprosto nesourodá, ale přece většina. Jenže to chce naprostou změnu elitářského myšlení, kterého zatím není poražená garnitura schopna. A ještě méně lze něco takového očekávat od progresivně a levicově naladěné novinářské obce. Když novinář dopředu ví, že člověk hájící konzervativní názory je beznadějný zpátečník, v tomto duchu bez zaváhání píše a myslí a cíleně protžuje protistranu, je to agitátor, a ne novinář.
Když jsem šel v pátek v 19.15 hodin u nás v Senomatech volit, k urně přicházeli lidé, které u voleb nevídám. Většinou šlo o mladší lidi a také část střední generace. Podle výsledků soudím, že ti druzí přišli pojistit vítězství ANO a ti první své hlasy rozdělili mezi STAN, Piráty a Motoristy.
V naší široké rodině, co tedy vím, se také hlasy rozdělily mezi různé strany. A dokonce tuším, že v některých případech to bylo „od Šumavy k Tatrám“. Ale nemáme v naší rodině kvůli tomu nikoho za lumpa, pořád se máme rádi. Až se tomu naučí i zbytek populace, bude nám všem líp.