Petr Fiala řekl, že svoji pozici v čele ODS už obhajovat nechce; chce být jen řadovým poslancem.
Ale právě teď, ještě v tuto chvíli, má příležitost (a podle mého názoru i povinnost) vstoupit do dějin jako skutečný státník.
Stačí, aby hluboký příkop, který vykopal mezi ODS a partají pana předsedy Babiše ne snad zasypal, ale aspoň přemostil několika fošnami.
Volby vyhrál Andrej Babiš a bude premiérem, bude vládnout. To je fakt a na tom se nic nezmění. Ale je veliký rozdíl, jak a s kým bude vládnout. Jeho předpokládaní koaliční partneři totiž představují nebezpečí, které sám Andrej Babiš nepředstavuje.
Bude-li mít Tomio Okamura pod kontrolou Ministerstvo obrany, je budoucnost České republiky vážně ohrožena – a je to bezmála na emigraci do Jižní Ameriky či do nějaké jiné bezpečnější oblasti.
A Petr Fiala má šanci tomu zabránit. Stačí, aby umožnil Andreji Babišovi vládnout bez koaličních partnerů, stačí, aby mu umožnil splnit jeho sen o vytvoření jednobarevné vlády. Je to přitom velmi jednoduché.
Česká ústava umožňuje ustavení vlády, pokud pro ni hlasuje 159 přítomných poslanců. Stačí tedy, aby při hlasování o nové vládě opustilo sněmovní sál 41 poslanců. Sama ODS bude mít v nové sněmovně 27 zákonodárců, bude tedy třeba, aby získala pro tento krok ještě dalších 14 zákonodárců, mohla by stačit jen jedna ze tří stran předchozí vládní koalice; STAN má 22 poslankyň a poslanců, Piráti 18 poslankyň a poslanců a KDU–ČSL 16 poslankyň a poslanců.
Dokáže si to Petr Fiala spočítat? Zabrání nejhoršímu? Učiní velké státnické gesto? Nebo odejde do dějin jako ten, kdo mohl zabránit nejhoršímu – ale neučinil tak?