Babišova vládní garnitura pokročila dál ve snaze o destrukci demokratického ústavního pořádku v České republice; po prezidentu republiky včera zaútočila na Ústavní soud. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc vyhlásil, že vydáním předběžného opatření ve věci cesty Petra Pavla na summit NATO do Ankary Ústavní soud překročil svoje pravomoci – rozumějte: máme tady Ústavní soud jako vrcholný orgán ve věcech práva, kompetentní pro posuzování souladu právních aktů s ústavou – a nad ním ční vláda jako ještě vyšší orgán, kompetentní pro posuzování Ústavního soudu a jeho pravomocí! Když Filip Turek, nejčestnější pirát a momentálně vládní zmocněnec, který nepracuje, jen čeká, co řekne policie, pohotově vyhlásil, že Ústavní soud by neměl existovat, byla to jen provokace – byl to jen exces chronického potížisty.

Současný vládní útok na Ústavní soud je nesrovnatelně závažnější – je to ryze orbánovský pokus o eliminaci systému ústavních brzd a protivah, snaha ústavní orgány buď ovládnout, anebo paralyzovat.

Ústavní soudci nejsou pochopitelně nadlidé – ale respekt vůči nim, který jim třeba i leccos odpouští, je nepsanou součástí ústavního řádu v České republice. Žádost vlády, aby byl z rozhodování o kompetenční žalobě prezidenta republiky vyloučen soudce zpravodaj Pavel Šámal, je, opět ryze orbánovská, snaha rozhodovat o tom, kdo smí a kdo nesmí v České republice soudit – přičemž je jasné, že soudit nesmí nikdo, kdo má jiný názor než vláda.

Pravdu má předseda ODS Martin Kupka, když řekl, že každý normální premiér by spor s prezidentem, vyřešil za asi tak za 10 vteřin, přičemž by samozřejmě rozhodl, že prezident má na summit do Ankary jet – to je ovšem představa o zcela jiném způsobu vládnutí, než jakého jsme nyní v našem státě svědky. Doufám – i když nejsem zdaleka jeho bezvýhradný fanoušek – že Martin Kupka bude mít příležitost vést příští vládu – i když Bohu žel zatím to podle volebních preferencí tak nevypadá.