Skončil školní rok, začala doba prázdnin a dovolených. Celý náš život je svým způsobem „školní rok“. Až skončí a doputujeme do cíle našeho života – také dostaneme vysvědčení a měli bychom ze všech sil pracovat každý den na tom, aby to byl nejhezčí den našeho života, který bude začátkem ničím nezkalené, věčné radosti…
Vyděsila mě zpráva z průzkumu veřejného mínění, podle něhož se každý druhý Čech obává, že současná vláda zmanipuluje výsledek voleb do Poslanecké sněmovny, které se mají konat už za čtvrt roku...
Jana Maláčová, předsedkyně Socdem, prý připouští, že pokud by se její strana letos nedostala do sněmovny, zanikne...
Pokud žijeme podle evangelia, obětujeme se na cestě k cíli, který neznáme, nic o něm nevíme. Vůbec není přehnané, když řekneme, že kráčíme naslepo. Nebe, náš cíl, nejen že nikdo nezná – ale nikdo si je ani nedovede představit...
Každý z nás je ve vězení, tak, jak o tom zpíváme v písni č. 512: „V zajetí jsem vlastních hříchů, a ty přesto máš mě rád, přijď, o Pane, znič mou pýchu, navždy buď můj pevný hrad...“
Když je přes třicet stupňů, po horách nechodím. Už mi není dvacet a nerad bych vyzkoušel rakouské zdravotnictví. Tak jsem v mapách našel koupaliště s výhledem na Alpy a vyrazili jsme...
Ať už je americký prezident Donald Trump jakýkoliv – a myslím, že nemusím nikoho přesvědčovat, že nepatřím mezi jeho hurástoupence – jednu důležitou dobrou vlastnost má: nemá rád velké prolévání krve; i americkou námořní pěchotu by snad nejraději změnil na policejní orgán operující na území USA...
