Slova svatého evangelia podle Lukáše:
Ježíš mluvil k zástupům o Božím království a uzdravil ty, kdo potřebovali léčení. Začalo se schylovat k večeru. Dvanáct (apoštolů) k němu přistoupilo a řekli mu: „Rozpusť lid. Ať jdou do okolních vesnic a dvorců, aby si tam našli nocleh a něco k jídlu, protože tady jsme na opuštěném místě.“ Odpověděl jim: „Vy jim dejte jíst!“ Řekli: „Nemáme víc než pět chlebů a dvě ryby, ledaže bychom šli a nakoupili jídla pro všechny tyto lidi.“ Bylo jich totiž na pět tisíc mužů. Řekl svým učedníkům: „Rozsaďte je ve skupinách asi po padesáti!“ Udělali tak a všechny rozsadili. Vzal pak těch pět chlebů a ty dvě ryby, vzhlédl k nebi a požehnal je, lámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali lidu. Všichni se najedli dosyta a ještě se sesbíralo plných dvanáct košů zbylých kousků. (Lk 9, 11–17)

Většina lidí dnes žije bezbožně – jakoby Bůh nebyl. Jak asi na ně působí – na některých místech – průvody konané v některých farnostech v dnešní den? Myslet si můžeme různé odpovědi, ale pravda je, že nevíme.  
Jak je prožíváme my, kteří se těchto eucharistických průvodů – velmi různých podob – účastníme? Také často nevíme. Velmi záleží především na osobní víře kněze, který ho vede. Co vše se děje v rodinách a u jednotlivých věřících – při přípravě průvodu a při jeho průběhu? Nevíme.
Víme, co děláme a proč to děláme? Nebo se jen diskutuje otázka, o kolik minut (hodin) to bude dnes delší? Kolik lidí „prchá“ na místa, kde to je kratší? Kolik kněží si dnes připomíná větu: „Udělej to kratší, budou tě mít radši!“?
V jednom modlitebním společenství jsem dostal otázku: „Proč jsou při slavnosti Božího  těla čtyři oltáře?“ Nevím. Ale podle zásady: „Když nevím, tak se zeptám“, jsem se zeptal. Nebylo by moudré psát, koho jsem se ptal. Nakonec – v touze po odpovědi, která se nedá najít ani v Písmu svatém, ani v katechismu, ani v kancionále – jsem tuto otázku položil „panu“ dr. Googlovi.  
Ten se hned na prvním místě přiznal, že má pomocnici vystupující pod uměleckým jménem AI, která napsala toto:
Čtyři oltáře na Boží tělo symbolizují čtyři evangelia a zároveň čtyři světové strany, čímž se zdůrazňuje univerzální význam Kristovy oběti a eucharistie. Každé zastavení při procesí s oltáři také představuje předčítání jednoho z evangelií, čímž se celá komunita znovu klaní Kristu. Procesí se čtyřmi oltáři má hlubší symbolický význam.
Čtyři evangelia. Každý oltář je spojen s jedním ze čtyř evangelií (Matouš, Marek, Lukáš a Jan), která vyprávějí o životě a učení Ježíše Krista. 
Čtyři světové strany. Oltáře symbolizují, že Kristus je uctíván na všech světových stranách a že jeho poselství je určeno všem lidem. 
Eucharistie. Procesí zdůrazňuje reálnou přítomnost Ježíše Krista v eucharistii, ať už v jeho božství, tak v jeho lidství. 
Prosebné procesí. Oltáře slouží jako místa zastavení a modliteb při procesí, kde se jde s požehnáním a modlitbami. 
Procesí se čtyřmi oltáři na Boží tělo upevňuje víru v Krista a jeho přítomnost ve světě a v životě věřících. 
K tomu dodatek: Boží Syn ve chvíli, kdy je člověkem zrazen, dává člověku – celému lidstvu sám sebe. Učme se odplácet zlé dobrem – to je výzva, naděje víry v Boha, kterou dnes průvodem zveřejňujeme. Tak jak to udělali svatý Jan Fischer a svatý Tomáš Morus, které si dnes připomínáme. 
Všemohoucí Otče, děkujeme ti za možnost svobodně slavit svátek Těla a Krve tvého Syna, našeho Pána. Prosíme tě, ať v síle Ducha Svatého, na přímluvu Panny Marie, andělů a všech svatých máme více víry a pravé úcty k eucharistii. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.