Slova svatého evangelia podle Lukáše
Když Ježíše ukřižovali, členové velerady se mu vysmívali: „Jiným pomohl, ať pomůže sám sobě, je-li Mesiáš, Boží Vyvolený.“ Posmívali se mu i vojáci, přistupovali, podávali mu ocet a říkali: „Když jsi židovský král, zachraň sám sebe!“ Nad ním byl totiž nápis: To je židovský král. Jeden z těch zločinců, kteří viseli na kříži, se mu rouhal: „Copak ty nejsi Mesiáš? Zachraň sebe i nás!“ Druhý ho však okřikl: „Ani ty se nebojíš Boha? Vždyť jsi odsouzen k stejnému trestu! My ovšem spravedlivě: dostáváme přece jen, jak si zasloužíme za to, co jsme spáchali, ale on neudělal nic zlého.“ A dodal: „Ježíši, pamatuj na mě, až přijdeš do svého království.“ Odpověděl mu: „Amen, pravím ti: Dnes budeš se mnou v ráji.“ (Lk 23, 35–45)

Ať žije Kristus, Král!
Je dobré hned na začátku si připomenout dějiny dnešní slavnosti. Vyhlásil ji před sto lety, 11. prosince 1925 papež Pius XI. svou encyklikou Quas primas – v závěru svatého roku. Poprvé byla slavena poslední říjnovou neděli v roce 1926. Na konci mše svaté se mají věřící pomodlit zasvěcení Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu (Kancionál číslo 066). Před svým nanebevstoupením Pán Ježíš řekl: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.“
Před několika roky jeden mladý muž napomenul svého otce slovy: „Otče, pokrok nezastavíš.“ Jiný – o několik roků později toto rčení rozšířil: „Pokrok nezastavíš, i kdyby nás měl vrátit zpátky, třeba o dvě stě let.“
Při četbě výše zmíněné encykliky Pia XI., kterou napsal před sto lety, člověku zatrne. Tehdy (1925) si papež stěžuje na malou víru. Z pohledu dnešní životní praxe byly negativní prvky co se týče viditelných projevů zkázy víry v Boha, manželství, rodiny a dalších základů života člověka a společnosti v plenkách – v naší zemi určitě. Ale například v Mexiku tehdy probíhalo velmi kruté pronásledování křesťanů.
Ve středu jsme zváni k modlitbách za pronásledované křesťany v současnosti akcí, která nese název Červená středa.
Dnes se také modlíme za mladé lidi, kteří jsou nadějí budoucnosti světa a Církve. Papež Lev včera odpovídal na otázky mládeže ze své vlasti – z Ameriky (viz vaticannews.va/cs).
Dnes si můžeme také připomenout v pořadí čtvrtého papeže a mučedníka svatého Klementa I., který byl první světec, uctívaný našimi otci – svatými Cyrilem a Metodějem – na našem území. Díky jeho přímluvě byla – mimo jiné – také zařazena řeč našich předků mezi liturgické jazyky.
Dnes je rovněž připomínka svatého kněze, jezuity, mučedníka sv. Michaela Augustiny Pro, který byl jednou z mnoha obětí výše zmíněného pronásledování křesťanů v Mexiku (viz – catholica.cz).
Ale zpátky ke kořenům – k dnešnímu evangeliu. Vinou svých hříchů jsme i my hříšníci a – ať se nám to líbí nebo ne – zločinci. A je velmi důležité na kterou stranu kříže našeho Pána a Krále sami sebe dáme, který z biblických druhů Pána Ježíše bude pro nás vzorem.
Kéž by to byl svatý Dismas (památka 25. 3.) s jeho pravdivým vyznáním své viny a pokornou prosbou o vzpomínku, kterou pravý Bůh a pravý člověk, král králů ve chvíli zdánlivé naprosté bezmocnosti okamžitě mnohonásobně naplňuje: „Amen, pravím ti: Dnes budeš se mnou v ráji.“
Všemohoucí Otče, děkujeme za dar věčného života v tvém království. Vyslyš nás, když v Duchu Svatém, na přímluvu Panny Marie, andělů, svatého Dismase, svatého Michaela Pro a všech svatých prosíme o tento dar pro sebe a pro ty, kterés nám svěřil do naší péče. Skrze Krista našeho Pána. Amen.