Slova svatého evangelia podle Jana:
Ježíš řekl svým učedníkům: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo a můj Otec ho bude milovat, a přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. Kdo mě nemiluje, nezachovává moje slova. A přece slovo, které slyšíte, není moje, ale mého Otce, který mě poslal. To jsem k vám mluvil, dokud ještě zůstávám u vás. Ale Přímluvce, Duch Svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl já. Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne ten, který dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí. Slyšeli jste, že jsem vám řekl: 'Odcházím' a 'Zase k vám přijdu'. Kdybyste mě milovali, radovali byste se, že jdu k Otci, neboť Otec je větší než já. Řekl jsem vám to už teď, dříve než se to stane, abyste uvěřili, až se to stane.“ (Jan 14, 23–29)

Ten, kdo nemá – nebo má málo – prosí toho, který má, aby měl – nebo měl víc – to je obsaženo v dnešní vstupní modlitbě. Ústy kněze jsme všemohoucího Boha prosili o to, abychom prožívali velikonoční dobu tak opravdově, aby se naše spojení se vzkříšeným Kristem trvale projevovalo v celém našem životě. Opravdové prožívání – co žiji ve svém životě opravdově? To určuje moje osobní stupnice hodnot. Dá se to poznat podle toho, kolik svého času komu nebo čemu věnuji. Má na této stupnici místo opravdové spojení se vzkříšeným Kristem?  
To, čemu věnujeme svůj čas – myšlenkám, slovům a skutkům – to se trvale projevuje v celém našem životě. Když se nad tím vážně zamyslíme, tak co je celý náš život? Protože jsme při svatém křtu byli ponořeni do Kristovy smrti a jeho vzkříšení, tak to trvalé spojení je navěky.  
V prvním čtení (Sk 15,1–2.22–29) jsme slyšeli, že se apoštolové dostali do hádky, úporně se přeli. Je možné, aby se svatí hádali? Nedávno jsem zaslechl z úst jednoho muže tuto větu: „Za takřka padesát let společného života jsme se s manželkou ani jednou nepohádali.“ Ptal jsem se několika lidí, zda by tomu věřili. Jedni tvrdili, že je to nemožné. Druzí říkali, že je to možné jen za podmínky, že když dojde ke sporu, tak jeden ustoupí. Staré přísloví říká: „Moudřejší ustoupí.“ Ve zmíněné manželské dvojici se vždy – po padesát roků – našel jeden moudřejší. To je zázrak. Věříme, že zázraky se občas stávají, proto je možné tomu uvěřit.  
Ale vraťme se k apoštolům a starším církevní obce. Ti svou hádku vyřešili tím, že posílají svůj spor k vyřešení těm, kteří nasadili svůj život pro našeho Pána Ježíše. Jednou k různým současným hádkám v církvi řekla jedna žena, která se víc než padesát roků snaží žít opravdový život víry: „Ďáblovi je jedno, jestli je to tak, nebo onak, hlavně, že se lidé hádají.“  
Ale… Kdo z hádajících se hledá správnou odpověď na téma různých sporů u těch, kteří nasadili a dali svůj život pro Krista a víru v jeho smrt a vzkříšení? Kdo hledá odpověď u těch, kteří jsou pro víru pronásledováni dnes? Duch Svatý – PŘÍMLUVCE a ti, kteří se nechali jím vést – ti rozhodli! Proto je tak důležité období devíti dní svatodušní novény Jubilejního roku, která začne v tomto týdnu, kdy budeme prosit o dary Ducha Svatého. Na který z nich zaměřím svou pozornost? MOUDROST – ROZUM – RADU – SÍLU – UMĚNÍ – ZBOŽNOST – BÁZEŇ BOŽÍ? Pamatujme na slib, který nám dal Pán Ježíš: „O cokoli budete prosit ve jménu mém, dostanete.“  
Všemohoucí Otče, děkujeme ti za všechno, co nám dáváš. Prosíme tě, vyslyš nás, ať v síle Ducha Svatého, na přímluvu Panny Marie, andělů a všech svatých prosíme o vše potřebné pro pronásledované křesťany a dáváme na jejich moudré rady. Skrze Krista našeho Pána. Amen.