Slova svatého evangelia podle Jana:
Ježíš pozvedl oči k nebi a modlil se: „Otče svatý, prosím nejen za své učedníky, ale také za ty, kdo pro jejich slovo uvěří ve mne: ať všichni jsou jedno. Jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, tak i oni ať jsou jedno v nás, aby svět uvěřil, že ty jsi mě poslal. A slávu, kterou jsi dal mně, dal jsem já jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno: já v nich a ty ve mně. Tak ať i oni jsou v dokonalé jednotě, aby svět poznal, že ty jsi mě poslal a žes je miloval, jako jsi miloval mne. Otče, chci, aby tam, kde jsem já, byli se mnou i ti, které jsi mi dal, aby viděli mou slávu, kterou jsi mi dal, protože jsi mě miloval už před založením světa. Spravedlivý Otče, svět tě nepoznal, ale já jsem tě poznal, a tito (moji učedníci) poznali, že jsi mě poslal. Dal jsem jim poznat tvé jméno a dám poznat, aby láska, kterou jsi mě miloval, byla v nich a abych byl i já v nich.“ (Jan 17, 20–26)

Projevme svou vděčnost Bohu, který nám dal skrze svatého Štěpána vzor prosebné modlitby v Duchu Svatém: vidí Pána Ježíše, prosí o to, aby se dostal do nebe, a prosí o odpuštění hříchů pro ty, kteří ho zabíjejí (Sk 7, 55–60). Projevme svou vděčnost Bohu za to, že Pán Ježíš přijde brzy – za chvíli ve svatém přijímání, za další chvíli v okamžiku naší smrti. Projevme svou vděčnost Bohu za slova modlitby Pána Ježíše, kterými prosí Otce o naše sjednocení s Bohem a mezi sebou navzájem. Za to, co je skutečně podstatné a zásadní. Projevme svou vděčnost Bohu za to, že Pán Ježíš touží po tom, abychom s ním byli navěky šťastní!  
Dnes prosíme za ty, kteří pracují ve sdělovacích prostředcích, a za ty, kteří sdělovací prostředky vlastní. Na většinu lidí mají velký vliv. Prosme za to, aby se snažili sloužit DOBRU.
Dnes je také Mezinárodní den dětí. Jeho slavení začalo v Turecku a dnes má upozornit světovou veřejnost na práva a potřeby dětí. Dnes je také potřeba upozornit na povinnosti dětí. Pán Ježíš nám dává za příklad důvěřivost dítěte: „Nepřijmete-li Boží království jako děti, nevejdete do něho“ (srov. Mk 10, 15). Pán Ježíš se také ztotožňuje s dítětem: „Kdo přijme jedno takové dítě, přijímá mě“ (srov. Mk 9, 37). Co je v životě dítěte nejdůležitější? Oč má dítě (i dospělý) prosit Boha na prvním místě? O to, abychom se dostali do nebe. Na druhém místě za své rodiče a my dospělí za své děti – viz kancionál č. 050. Na třetím místě učme děti a sebe projevovat vděčnost. 
Dnes je v naší farnosti první svaté přijímání. Letos poprvé nedostanou od svého učitele příběh. Ale učitel je navede, aby si o příběh – jeden z nejkrásnějších příběhů jejich života – sami řekli. Navedly ho k tomu dvě věci, které nedávno zažil.
Ve věznici často mluvíme o maminkách. Jeden odsouzený vykládal strašné věci, o tom, jak se k němu jeho máma v dětství chovala – zakončil to otázkou: „Co vy, kaplane, na to?“ – „Je to strašné, ale přesto všechno vaše maminka vám dala to nejcennější, dala vám život!“ Mladý muž se rozplakal.
Před týdnem jsme byli ve Vídni. Na jednom náměstí je obrovská socha slavného vojevůdce, který zachránil Vídeň a tím i celou Evropu před muslimskou přesilou. Dnes je kolem této sochy vidět nemalý počet muslimských žen, každá z nich je obklopena rojem dětí. Rakušanky běhají po parcích samy. Jednu jsme viděli dokonce s kočárkem, ale v něm spinkal místo dítěte Punťa.   
Milé děti, poproste své maminky, aby vám vyprávěly nádherný příběh o tom, jak jste přišly na svět, a o tom, jak se o vás staraly na začátku vašeho života. Chtěl bych vás, dříve než obnovíte křestní slib, vyzvat ke skutku vděčnosti. Vezměte si z vázy každý jednu růži, běžte ji dát své mamince a řekněte jedno jediné slovo: DĚKUJI. A potom vezměte druhou růži a dejte ji Panně Marii, mamince nás všech a mamince Pána Ježíše, kterého za chvíli přijmete do svého srdce, a také jí řekněte DĚKUJI. Bez Panny Marie by tato slavnost nemohla být.  
Všemohoucí Otče, děkujeme ti za naše děti. Prosíme tě, dej nám, abychom na přímluvu Panny Marie, andělů a všech svatých, společně s nimi přijali dary Ducha Svatého a stále ti projevovali vděčnost. Skrze Krista našeho Pána. Amen.