Ranní modlitba
... vždyť tělo bez víry je kámen,
který padá ke dnu,
a hladina lesklá, sluncem zalitá
se ztrácí.
... vždyť tělo bez víry je kámen,
který padá ke dnu,
a hladina lesklá, sluncem zalitá
se ztrácí.
Jak toužím znát pravdy Boží, evangelium, katechismus? A nejen znát – vždyť kolik je kolem nás těch, kteří vše znají – ale je jim to úplně lhostejné. Boháč nic špatného neudělal – Lazara nebil, nevyhazoval – ale byla mu lhostejná jeho bída.
Senátní volby ještě neskončily, rozhodující bude za týden druhé kolo, ale v případě komunálních voleb už známe vítěze...
Bylo to velkolepé, až nečekaně velkolepé. Totiž britské rozloučení s královnou Alžbětou II. Nedovedl jsem si takové rozloučení ani představit. Jenom se divím, co Britové dokázali. Na nejvyšší míru mě překvapila především obrovská jednota veřejné moci, nebo chcete-li státu, a obyčejných lidí, snad čtvereční kilometry květin u paláců a v parcích, to, že lidé byli ochotní a schopní čekat dvanáct i dvacet i třicet až pětatřicet hodin, aby mohli na několik vteřin stanout před rakví s tělem zesnulé panovnice...
Život a misijní cesty Karla Spinoly, to je námět na dobrodružný román, ne-li na filmový seriál. Karel Spinola, syn české matky a italského šlechtice, který sloužil u císařského dvora, se narodil v Praze; brzy odešel do Itálie, vstoupil k jezuitům a jako misionář doplul až do Japonska, kde byl roku 1622 v Nagasaki spolu s dalšími druhy upálen. Dnes, 10. září 2022, je to rovných čtyři sta let... Marně prohlížím internet, jestli toto kulaté výročí někdo slaví. Svět má jiné celebrity a památné události...
Rád bych se ještě vrátil k sobotní protivládní demonstraci: s těmi, kdo se dostali k mikrofonu, nesouhlasím takřka v ničem; v prohlášeních k zásadním věcem vůbec v ničem. Ministr Pavel Blažek má pravdu, když říká, že před rokem by na stejnou demonstraci dorazilo tak tisíc lidí. Těch 69 tisíc navíc je na každý pád varování. A nejen pro vládu...
V únoru zaplnili Václavské náměstí v Praze lidé, kteří vyjadřovali solidaritu s napadenou Ukrajinou – a 3. září bylo totéž náměstí plné lidí, kteří tleskali požadavkům na vystoupení Česka z NATO (v době, kdy jiné země ruší po desetiletí pěstovanou neutralitu a do NATO se chtějí dostat) a vystoupení z Evropské unie (v době, kdy se o členství v tomto společenství snaží, přes všechny možné výhrady, jaké jen člověk vůči EU může mít, celá řada zemí) i protestu proti „ředění českého národa Ukrajinci“...