V dnešním Božím slově mluví Bůh o kráse začátků vztahu mezi mužem a ženou. Každý člověk zažije tuto krásu – stav zamilovanosti. Pokud se k tomuto stavu zamilovanosti, která je ve velké většině ovlivněna vlastními, nepravdivými představami, přidají mantinely Božího řádu, tak je položen základ k dobrému manželství, které je základem dobré rodiny, která je základem dobrého života společenství církve a světa.
Tuto zamilovanost, která ve velké většině nectí Boží a přirozený řád, velmi brzy vystřídá – vinou sobectví a takzvané přesnologie – vyhledávání a zveličování „závad“ na vzhledu a chování toho druhého. A vztah, o kterém mnozí pěli chválu, se rozpadá. Lidé zůstanou opuštění, zklamaní, často jsou tu i nešťastné děti, dluhy… A povzdech: „Taková to byla láska...“ Nebyla.
Také v dnešním evangeliu (Jan 2, 1–12) je manželství hned na začátku – při svatbě – ohroženo společenským skandálem. Ježíšova matka, dobrá hospodyně, si všimne – nemají víno. A protože celý život rozjímala ve svém srdci o Božím Synu, svěřuje mu svou obavu: „Už nemají víno.“ Ježíš ji – pro naše uši – odmítá. Ale Maria věří, a proto říká služebníkům: „Udělejte všechno, co vám řekne.“ Záchranu krásného začátku manželství a budoucí rodiny přináší zázrak. Zázrak, jehož základem je víra Marie a poslušnost služebníků.
K povzbuzení prožívání krásy života na základě víry a dodržování Božího řádu Vám předám, to co jsem dostal od Boha v tomto týdnu, skrze slova dvou Božích služebníků.
První je od biskupa Josefa Hloucha z jeho knihy Minutěnka, která vznikla v době biskupova nuceného pobytu mimo jeho diecézi: „Úkolem rozumové bytosti je – stále hlouběji vrůstat do Boha. To je základ a pramen pokroku v životě, jako naopak nedostatek poznání Boha je základ zvrácenosti.“
Druhá poznámka je z  životopisu zakladatele Služebníků Božího slova sv. Arnolda Janssena (15. 1.) a souvisí s tím, že příští neděli budeme slavit jako neděli Božího slova: „Jde o náš vnitřní život a jeho vylaďování do souladu s Boží vůlí. Jde o pochopení, že Bůh, který nás nesmírně miluje, chce s námi žít již zde na zemi a ze své strany udělal pro to všechno. Záleží na naší ochotě žít s ním, v něm a pro něj. I když je to náročné, je to nesmírně oblažujícím prožitkem. Každý z nás může mít sílu vycházející z Boha. Jako se nenapijeme z pevně uzavřené lahve bez jejího otevření, tak ani nic nepocítíme z Boha, jemuž se uzavíráme neustálou orientací na nabídky světa podporované jinými ´pány´. Evangelium varuje: Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť … k jednomu se přidá a druhým pohrdne (Mt 6, 24). Člověk žije tím, čeho je plný, a to také předává.“
Otevřeme Písmo a poslouchejme, promluví Bůh, Mistr a Pán, otevřeme Písmo a poslouchejme. Amen.