Něco z papežské heraldiky

Podívejme se na erby papežů!

Kolik je tam dějin, kolik je tam významů!

Třeba vichr, který ohýbá keřík lilií, vidíme v erbu Pia VI. (1775–1799), papeže, jenž zažil nástup osvícenství a Francouzskou revoluci, první moderní genocidu křesťanů. Marná byla i jeho cesta do Vídně, kde se snažil pohnout císaře Josefa II., aby nelikvidoval kláštery a církevní vzdělávání kněží a vůbec zmírnil své „reformy“.

http://www.araldicavaticana.com/ppio06.htm

Anebo trojice písmen, slovíčko PAX (tedy MÍR) křičící v erbu jeho nástupce Pia VII. (1800–1823), zvoleného za dramatických okolností uprostřed napoleonských válek.

http://www.araldicavaticana.com/ppio07.htm

Stránky Araldica Vaticana přinášejí k uvidění a k přečtení celou papežskou heraldiku i s popisy papežských erbů (heraldicky řečeno blasony) v přesné, krásné italštině, erby kardinálů, erby „suburbikálních“ biskupů z okolí Říma, kteří jsou podřízeni přímo papeži jako svému metropolitovi (Albano, Ostia, Frascati, Palestrina, Porto Santa Rufina, Sabina-Poggio Mirteto a Velletri-Segni) – jakož i další zajímavosti!

http://www.araldicavaticana.com/.

Podívat se můžeme i na práci německých heraldiků na

http://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_Papstwappen.

Monogramy a erby

Nejstaršími osobními symboly papežů byly takzvané monogramy, kompozice z písmen papežova jména, které známe z listin.

(Příklad: monogram Řehoře IV. – http://www.araldicavaticana.com/gregorio_iv%20CARTOLINA.htm.)

Erby nacházíme od 9. století, pravidelně a soustavně od Kalista III., který byl papežem ve 12. století. Nejdříve papežové, kteří byli šlechtického původu, užívali i jako pontifikové své erby, později papežové nešlechtického původu přijímali nové erby a šlechtici doplňovali nové motivy.

Současná doba

Ale podívejme se především na erby papežů 20. století! Zde vidíme cypřiš a kometu u Lva XIII. (1878–1903), kotvu u svatého Pia X. (1903–1914), kostel u Benedikta XV. (1914–1922), horu a holubici u Pia XII. (1939–1958), věž u blahoslaveného Jana XXIII. (1958–1961), šestivrší u Pavla VI. (1961–1978)...

Kříž a litera M jako Maria je v erbu blahoslaveného Jana Pavla II. (1978–2005), v erbu, který myslím velmi dobře známe – zdobí, „v nadživotní velikosti“, i prostranství před bazilikou na Velehradě na památku papežské návštěvy v roce 1990.

To erb Pia XII., bílá holubice na hoře, který byl při rekonstrukci brněnské katedrály vymalován na klenbu spolu s jinými znaky, je tam zobrazen špatně: výtvarník měl vzor z druhé ruky a v katedrále tak vidíme cenný doklad toho, jak obtížná byla přes železnou oponu v 50. letech komunikace se Svatým stolcem...

Symbol Panny Marie má ve znaku i současný papež František: ovšem nesymbolizuje ji litera, ale hvězda; v jeho erbu je celá Svatá rodina: Ježíšovo jméno v podobě, v jaké je užívají jezuité, papežův řád, dále větvička nardu, která symbolizuje svatého Josefa.

V papežské heraldice 20. století najdeme mnoho dalších zajímavostí. Jan XXII. si vzpomněl na erb svého rodného města Sotto il Monte a věž ve svém papežském znaku převzal právě z něho; Jan Pavel I., papež velmi krátkého pontifikátu, zase spojil motivy z erbů obou předchůdců, k nimiž se vztáhl i zvoleným jménem, Jana XXII. a Pavla VI.

Překvapivě časté jsou v papežských erbech nové doby tazvaná mluvící znamení: kostel Benedikta XV. připomíná, že se narodil jako Giacomo della Chiesa, holubice míru (pace) u Pia XII. odkazuje i k jeho jménu Pacelli, kopečky (montini) v erbu Pavla VI. zase říkají, že byl Giovanni Montini.

Existuje také cosi jako „benátská jednota“ – všichni tři papežové, kteří ve 20. století přišli na Petrův stolec z Benátek – Pius X., Jan XXIII. a Jan Pavel I. – si totiž položili do hlavy svého znaku stejný symbol: lva benátského patrona svatého Marka s knihou evangelia.

Tiára a klíče

Středověcí papežové, kteří museli hájit nejen svou duchovní moc, ale leckdy i svou fyzickou existenci proti sice katolickým, ale ještě více mocichtivým králům, začali nosit papežskou korunu, nakonec trojnásobnou, tiáru; to bylo nesporně jakési „aggiornamento“ (tedy „přizpůsobení době“) středověku. Papežové moderní doby (kdy už korunou svojí hlavu nezdobí ani králové) se tohoto symbolu postupně zbavovali: „aggiornamento“ současnosti.

Poslední, kdo ještě nosil tiáru, byl Jan XXIII. v šedesátých létech; jeho nástupce Pavel VI. svoji tiáru prodal, aniž by ji kdy měl na hlavě, a peníze věnoval hladovějícím v Indii; Jan Pavel II. byl poslední, kdo „vedl“ tiáru aspoň ve svém erbu a od roku 2005, kdy byl zvolen Benedikt XVI., zmizela tiára i z papežského erbu – nahradila ji „obyčejná“ biskupská mitra, která ostatně byla vždy, i po celou éru tiár, liturgickou pokrývkou hlavy papežů, kterou používali při bohoslužbách.

Další specificky papežský heraldický symbol, klíče svatého Petra, tedy symbol moci zamykat a odemykat, svazovat a rozvazovat, zůstávají ovšem v papežském znaku stále! Ty nemají proč zmizet.

Lev XIII.

http://www.araldicavaticana.com/pleone13.htm

Pius X.

http://www.araldicavaticana.com/ppio10.htm

Benedikt XV.

http://www.araldicavaticana.com/pbenedetto15.htm

Pius XI.

http://www.araldicavaticana.com/ppio11.htm

Pius XII.

http://www.araldicavaticana.com/ppio12.htm

Jan XXIII.

http://www.araldicavaticana.com/pgiovanni23.htm