Téměř okamžitě – po pouhé hodině a čtvrt – skončila včera (15. září 2015, v den památky Panny Marie Bolestné) debata o problému uprchlíků v české Poslanecké sněmovně. Poslanci pak přešli k zákonu o místních poplatcích; k tématu běženců se prý vrátí, až o věci nějak rozhodnou premiéři & prezidenti osmadvacítky...
Musím sebekriticky uznat, že ten kousek debaty, který jsme zatím vyslechli, byl lepší, než jsem čekal: rozumnější názory spíše převládaly. Populisté a šovinisté si sice řekli svoje, jenže jaksi bez vášně: připadalo mi, že poté, co všechno vychrlili na internetu, bylo těžší opakovat to do očí lidem poněkud jiného názoru...
A svoje si v úvodním expozé také řekl premiér Sobotka, náš moudrý a starostlivý otec...
Zaujaly mne tak spíš jednotlivosti. Třeba to, jak se muslimů zastal křesťan Pavel Bělobrádek, předseda KDU-ČSL a místopředseda vlády. Řekl, že chce pít pivo a jíst vepřové, že chce, aby na konci roku byly na českých náměstích vánoční stromy, ale že není možné prohlašovat každého muslima za teroristu... Že jeden český občan syrského původu je i členem Senátu a že on, Bělobrádek, tedy neví, jestli je to praktikující muslim, a že možná jsou nějací muslimové i v Poslanecké sněmovně – ale že je mu to jedno, protože žijeme v sekulárním státě a tak by to mělo zůstat...
K tématu kulturních rozdílů zajímavě přispěl Jiří Zlatuška (ANO), když připomněl nápisy ČEŠI NEKRAĎTE v rakouských obchodech po pádu železné opony před pětadvaceti lety a řekl, že to byl jistě velký kulturní rozdíl – ale překonali jsme ho...
Jako zajímavě rozpolcená se předvedla TOP 09: jako by Karel Schwarzenberg a Helena Langšádlová patřili do dvou různých, a velmi rozdílných politických stran. Schwarzenberg hovořil jako gentleman z první republiky, dovolával se T. G. Masaryka; připomněl ruské a ukrajinské běžence před komunismem a německé uprchlíky před nacismem, které první republika přijala a postarala se o ně, ale i opačné naše tradice, konkrétně hilsneriádu. Věru vřele souhlasím se Schwarzenbergovou myšlenkou, že současná utečenecká krize je zkouškou, jakou si musí projít každá politická generace, srovnatelnou se zkouškami roku 1938 či 1968 – jen, díky Bohu, tu nemáme tanky, nýbrž invazi pomoci potřebných lidí... To Heleně Langšádlové myslím nějaké vstřícné tradice, nebo zase stud za někdejší rasisticky a xenofobně motivovanou hysterii ani nepřišly na mysl a jen chválila vládu, jak to dobře všechno řeší, snad ještě víc, než kdokoliv z vládních poslanců, chválila moudrého premiéra i rezortní ministry... Snad by mohla rovnou přestoupit do ČSSD.