Letošní komunální volby a volby do jedné třetiny Senátu se blíží a kampaň vrcholí. Slibuje se hodně, hlavně ČSSD ale některé kandidující subjekty, hlavně ANO, sáhly k jakési, abych tak řekl, „akuzativní agitaci“: „Nový stadion pro Kometu!“ Co? Postavíme? To se přímo neříká... Má být? No to má, to vím, k tomu nepotřebuji plakát se sladkou tváří primátora Vokřála (nebo jak se jmenuje) a Andreje Babiše; ten, pokud vím, v Brně na hokej nechodí. Jo, jo... 

ODS chtěla zlepšit městskou dopravu, pak se však lekla sobě blízké automobilistické lobby a vystavila nové plakáty: „městskou dopravu a parkování“; parkování prosím – ale na městskou dopravu nesahejte: šaliny, autobusy i trolejbusy jsou čisté, jezdí včas a hustě, personál je zdvořilý a trpělivý, jízdní řády (i ty nové, hned jak začal školní rok) jsou na všech zastávkách, jezdí i linky, které obsazeností připomínají spíše taxík, ale vedou právě tam, kam potřebuju – městskou dopravu nechte být, jakákoli změna už by mohla být jen k horšímu, mohlo by se totiž zase začít šetřit...

Ale největší hit má ve své agitaci KDU-ČSL. „Brno je boží“ – hlásají její plakáty.„Brno-střed taky,“ sekundují plakáty městské části. A „Žabiny nejvíc!“ čtu v Žabovřeskách. Radost z toho nemám. Je to vážná věc. Proč právě strana, která se hlásí ke křesťanství, porušuje sedmé přikázání Desatera? Sedmé? řeknete si, vždyť přikázání stanovující posvátnou úctu k Božímu jménu, „Nevezmeš jména Božího nadarmo“, je v Desateru hned druhé! Ano – toto přikázání KDU-ČSL taky porušuje, ale nejdřív přikázání  Nepokradeš“. Nápad s užitím slangového výrazu vyjadřujícího klad totiž nevymysleli lidovci – a už vůbec ne v Brně. „Děčín je boží,“ hlásal oficiální vizuál tohoto severočeského města už dávno před letošními volbami. Jinak – přídavné jméno „boží“ v obecném, a ne duchovním či teologickém kontextu, není v českém slangu žádná novinka; užívali je, alespoň v Praze, jak si pamatuji, už prarodiče dnešních teenagerů: „ta blůzička je fakt boží!“, „bude můj, je boží!“ – dalo se užít o textilu jako o klukovi – a přítomnost tohoto výrazu v řeči mladých lidí kritizoval i tehdejší nejčtenější časopis Mladý svět; to byla osmdesátá léta minulého století. Na plakátech tehdy toto slovo nebylo. Mimochodem: píše-li se „boží“ s malým b, tak se to vlastně nevztahuje k jedinému Bohu, našemu nebeskému Otci, nýbrž k jakémukoli bohu, třebas k Héfaistovi nebo k Perunovi. Nebo k Radegastovi. Mám návrh na výborný slogan pro Nošovice: „Nošovice jsou Radegastovy!“ – nebo radegastovy? Čenichem do zdi!

Nicméně lidovce volit budu. Koho jiného? Jediní se zastali Pána Ježíše při letošním představení slovinského divadla, které jej hrubě uráželo.