Hoří policejní auta zapálená demonstranty, zasahuje Národní garda, demolují a rabují se obchody. Nepokoje se z Minneapolisu ve státě Minnesota rozšířily do desítek míst, včetně Manhattanu...
Po celý život sleduji zprávy o rasových nepokojích ve Spojených státech amerických. V první půlce života jsem je nebral vážně, protože údajný rasismus v USA patřil mezi oblíbené narativy komunistické propagandy, která se snažila za každou cenu vylíčit Ameriku jakožto peklo na zemi. 

Jenže rasismus je ve Spojených státech skutečný problém. Myslel jsem si, že Amerika jej překonala tím, že byl zvolen prezident černé barvy pleti. Nestalo se: podhoubí rasismu je hlubší. Z novinářů, kteří přijeli referovat do Minneapolisu, tamní policie zatkla jenom štáb CNN, který (typická provokace CNN!) tvořili černoši… Ale proč říkám provokace? Zjednodušit si život tím, že dobro a zlo poznám podle barvy pleti, je přece nepřípustné za jakýchkoli okolností. 

Minneapolis je město s dobrou pověstí. Metropolitní oblast Minneapolis, St. Paul a okolni urbanizovane oblasti má administrativně 3,6 milionu obyvatel, prakticky vzato snad 4,3. Ve státě Minnesota žije asi 5,5 milionu lidí.

Poté, co marně hledal práci jinde, se sem přistěhoval i černoch s kriminální minulostí George Floyd – a našel tu uplatnění jako šofér kamionu a pracovník velké bezpečnostní agentury. Stejné, ve které pracoval před svým přechodem k místní policii i běloch Derek Chauvin; snad se s Floydem i osobně znali – alespoň letmo.

Jejich osudy se protnuly v pondělí 25. května 2020. Floyd zemřel v nemocnici a Chauvin čelí trestnímu oznámení, poté co (a zabraly to i kamery a lidé po celém světě to mohli vidět) klečel jedním kolenem Floydovi na krku skoro devět minut (podle vyšetřovacího dokumentu přesně 8 minut 46 sekund, přičemž Floyd prosil, aby ho policie nezabíjela, a opakovaně si stěžoval, že nemůže dýchat; Chauvin klečel na jeho krku ještě 2 minuty a 53 sekund poté, co již Floyd nereagoval). Na hrůznosti tohoto činu nic nemění okolnost, že k policejnímu zásahu jako takovému mohly být důvody a že Floyd byl v době incidentu pod vlivem drog.

Má to všechno nějakou pointu?

Amerika dostane šanci případ vyšetřit a potrestat nejen vraha, ale i celou policejní hlídku, která Floydovy prosby o život poslouchala, ale nereagovala. Stane se tak?

Prezident Donald Trump dostane příležitost předvést se jako zastánce pořádku a dál posílit svoje předvolební preference. Budou ho Američané takto hodnotit?

Nepokoje se nakonec uklidní, vždyť se uklidnily i daleko horší nepokoje, kterých jsme byli svědky v minulosti. Ale kdy vypuknou další?

I americká krajní levice, která vždy vyhledává příležitosti k destrukci systému, si najde další příležitosti.

Ale nejdůležitější je, aby se změnilo smýšlení lidí, aby převládlo přesvědčení, že všichni lidé bez ohledu na původ, rasu, náboženství a cokoliv dalšího jsou bratři a děti Boží.
Že je to sen (jak říkal už kdysi dávno Martin Luther King)? Jsou sny, které se s pomocí Boží mohou uskutečnit.