Záměr Lubomíra Zaorálka, že bude týdny jednat s Babišem a Hamáčkem o kompetencích Ministerstva zahraničních věcí a pak na ně buď nastoupí, anebo nenastoupí – takto jej oznámil včera dopoledne na čtyřicetiminutovém brífinku na dvoře Ministerstva kultury v projevu velmi emotivním, ale plném podstatných faktů (jak to už při Zaorálkových projevech bývá) – nevydržel ani celý jeden den. Andrej Babiš sice řekl, že se Zaorálkem bude jednat, ale evropské záležitosti zůstanou na dál na vládě, ne na ministerstvu. Ovšem vlastní odpovědí Andreje Babiše byl výsměch: Zaorálkův brífink zhodnotil jako vynikající herecký výkon, přirovnal jej k monologu Hamleta a vyslovil politický názor, že jím Zaorálek ukázal, jak blízko má k rezortu kultury…

Číst dál...

ČSSD se hlásí k tradici sociálních demokratů z dob Rakousko-Uherska a první republiky, v reálu však s nimi nemá nic společného. Stará sociální demokracie měla velký étos boje proti systému a za práva těch nejchudších, aby se za první republiky stala jednou z opor demokracie a po roce 1948 cílem nenávisti a krvavého pronásledování ze strany komunistů; Stalin, jak známo, přirovnal sociální demokraty k fašistům. Všechny tyto tradice jsou však už dávno pryč...

Číst dál...

Něco mi říká, že Jan Blatný, který se nyní vrátil ke své profesi dětského hematologa, bude, a třeba po letech, na své angažmá ve funkci ministra zdravotnictví vzpomínat jako na zlý sen… Zlý sen připomíná i jeho odvolání: jeden den ministr zveřejní další opatření týkající se epidemie a na dotazy novinářů odpoví, že mu premiér neřekl nic o tom, že by ho chtěl odvolat; další den večer si ho premiér zavolá a řekne mu, že jej odvolá. A ráno je v průběhu několika hodin provedeno vše, i odvolání dosavadního ministra i jmenování nového a jeho uvedení do úřadu a hned taky přehršel mediálních vystoupení nového ministra…

Číst dál...