Před týdnem jsem poslal do světa zprávu o tom, že pojedu na DOET. Několik málo lidí se zeptalo, co je to DOET. Žijeme v době, kdy většina lidí všechno ví, všemu rozumí, všechno zná. Lidé mají obavu klást otázky, protože by vypadali, že něco nevědí, a to se nenosí. DOET je Duchovní Obnova Exercičního Typu. Matka církev doporučuje svým dětem jednou za rok prožít duchovní obnovu. Ze současné bohaté nabídky je možné si vybrat. Podstatnou součástí DOET je mlčení. Toto vnější mlčení vede člověka k vnitřnímu naslouchání Bohu. Proto se nazývá mlčením posvátným. Myslím si, že Pán Bůh má radost, když se ho ptáme – místo toho, abychom mu radili, co má dělat.
V prvním čtení dnešní neděle (Iz 6, 1–8) jsme slyšeli slova člověka – proroka Izaiáše – o tom, jak uviděl Boha, jeho slávu a jeho anděly. K čemu ho vedlo toto vidění? K pokornému a pravdivému poznání sebe sama. Toto pravdivé poznání ho vedlo k pravdivému vyznání: „Jsem hříšník, mezi hříšníky žiji. Je se mnou konec.“ Bůh mu chce odpustit hříchy a povolává ho do služby. Na základě pokory a pravdy Izaiáš – „zde jsem, mne pošli“ – toto poslání přijímá.
Podobné je to i u povolání apoštolů v evangeliu (Lk 5, 1–11). Pán Ježíš nejdřív nasytil duše lidí Božím slovem. Potom chtěl nasytit jejich těla, ale rybáři za celou noc nic nechytili. Ve chvíli zklamání a hořkosti – dneska by se toho prodalo, když je tu velké množství hladových, a my nemáme nic – uslyší pokyn: „Zajeď na hlubinu a spusťte sítě k lovení!“ – Petr na základě celonoční dřiny odpovídá: „Nic jsme za celou noc nechytili, ale na tvé slovo spustím sítě.“ V několika okamžicích se stane zázrak. Petra to, co vidí – plné sítě – vede, tak jako Izaiáše k pravdě. padá na kolena před Ježíšem a vyznává svou hříšnost. Pán ho pozvedá slovy: „Neboj se!“ A posílá do služby Božímu království.
Nemalým překvapením pro mnohé účastníky DOET bylo to, že odjížděli tím, čím je naplnil Pán skrze mlčení. V tomto posvátném mlčení se mnozí z nich rozhodli ke změně hříšného způsobu života. K tomu, že svůj život zaměří s větším úsilím k poznání toho, co chce Bůh. K poznání a konání. Pán Bůh nás stále znovu a znovu varuje a povolává k dobrému. 11. února 1858 oslovil skrze Pannu Marii prostou dívku Bernardetu v Lurdech. Dal jí úkol – řekni všem, ať se modlí, dělají pokání za hříchy a postaví zde kostel. I v naší době každoročně na toto místo přicházejí miliony lidí s prosbou o uzdravení těla a duše. Jsou zde zdokumentovány skutečné zázraky uzdravení. 11. únor je vyhlášen dnem modliteb za uzdravení nemocných – Světový den nemocných. Kolik zachráněných nesmrtelných duší!
Je na každém z nás, zda se budeme snažit v životě žít jako Izaiáš, Petr, Bernardeta, Pavel Miki, Panna Maria a další. Boží slovo nás vede k přemýšlení nad tím, jak plníme příkazy zlého ducha a bezbožníků a jak plníme příkazy a vůli Boží. Výzva ke změně života a  pokání je den ode dne naléhavější.