... v časném světě není míru, nedejme se k spánku svésti… tato slova svaté Terezie z Ávily, učitelky Církve, která je napsala v 16 století, často zpíváme při postních bohoslužbách a jsou v současnosti velmi aktuální.
Člověk nemalou část života prospí – čtvrtinu, někdy i třetinu. Co děláme při spánku? Nic – naše tělo odpočívá, nabírá síly pro další život, do určité míry je to taková malá smrt. Bez vody, jídla a bez spánku bychom zemřeli. Spánek nám dává síly pro život. V jedné moudré pohádce se o spánku tvrdí, že není na světě nic sladšího. Víme, jaké utrpení prožívá člověk, který nemůže spát.
V Božím slově dnešní neděle je spánek uváděn dvakrát.
Hospodin uzavírá s Abramem smlouvu. Abram dává Hospodinu svou víru, Hospodin dává Abramovi – četné potomstvo, zaslíbenou zem a mění Abramovi jméno (Gn 15, 5–12.17–18). Ze starého neplodného Abrama se stává Abrahám, otec víry všech, kteří věří v jednoho Boha. Při uzavírání smlouvy upadá Abrahám do hlubokého spánku.
Pán Ježíš vyvádí Petra, Jana a Jakuba na horu, před jejich zraky se promění (Lk 9, 28–36) – září ve své nebeské slávě a mluví s Mojžíšem a Eliášem o své smrti. Apoštoly přemůže spánek. Po probuzení Petr neví, co mluví, a Bůh Otec říká slova navěky platná: „To je můj vyvolený Syn, toho poslouchejte!“ A Boží Syn nám stále opakuje: „Nebojte se!“
Co vzbuzuje náš současný strach? Zdá se, že je toho stále víc. Naši předkové prosili Boha, aby od nich odvrátil hlad, mor a válku. To vše v současnosti buď probíhá, nebo hrozí. Válka na východě roztáčí zdražování, jsou zde nové nakažlivé nemoci, na které nejsou léky, sucho a mrtvé lesy jsou předzvěstí hladu. Mnozí lidé si zoufají a to se jich výše zmíněné hrůzy ještě přímo nedotkly, jen si je vpouštějí dobrovolně do svého života slovem a obrazem skrze sdělovací prostředky, do svých myslí a ložnic. Jak příjemce takových zpráv může dobře spát?
Maxmilián Kašparů nedávno v Katolickém týdeníku nabídl několik rad, léků proti zoufalství, depresím, úzkosti a nejistotě. Mohou nám posloužit k uzdravení naší duše a našeho těla, k užitečnému prožívání postní doby a k dobrému spánku.
1. Neboj se! 2. Dej na rady odborníků (zpovědníka). 3. Nemaluj čerta na zeď. 4. Přemýšlej – nenech se manipulovat. 5. Plánuj. 6. Dej si mediální dietu. 7. Věř!
Apoštolové zažili proměnění Pána Ježíše na hoře. Uviděli svého Mistra zářit ve slávě. Při mši svaté je také proměňování, po kterém následuje pozdvihování. Každému katolickému knězi dává Trojjediný Bůh moc proměnit chléb a víno v Tělo a Krev Pána Ježíše. A potom nám ho ukazuje a my se mu klaníme. Je něco většího na světě? Víra odpovídá – není! Prožívání postní doby nám má sloužit k proměně a polepšení, k probuzení z duchovního spánku.
Mám postní předsevzetí? Snažím se ho plnit? V čem se chci proměnit? Jak září můj život do okolí? Těším se na život ve věčném štěstí – v nebi? Co pro to dělám? Jak poslouchám Božího Syna? Beru vážně slova těch, které ke mně posílá Bůh?
Všemohoucí Otče, děkujeme ti za vše, co nám dáváš. Na přímluvu Panny Marie, andělů a svatých dej nám snahu polepšit se, dobrý spánek a více víry. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.