Při stání jsem zavzpomínal na časy, kdy jsme s maminkou čekávali na banány. Do Jednoty přicházely před vánočními svátky, spolu s mandarinkami a jiným exkluzivním zbožím. Jestli si dobře vzpomínám, člověk si mohl koupit kilogram na osobu.
 
Kromě studentů ze zahraničí, leckdy i dosti exotického, hostí hradecká univerzita studijní skupinu horských trollů. Jinak si neumím vysvětlit, jak se může nedávno zrekonstruovaný byt dostat do tak žalostného stavu. Paní správcová mi ostatně potvrdila, že to byli dost divocí hoši.

Dlouhé čekání jsem si krátil četbou Lidových novin. Jejich obsah mne zasáhl natolik, že bych se moc rád svěřil. Na první stránce jsem se dočetl, že mladí lidé věří Kalouskově reformě penzí a chtějí vyvést svůj důchod z hospodaření státu. Nejvíce pro toto řešení horují vysokoškoláci. Lze-li průzkumu společnosti Millward Brown věřit, jedná se o malý zázrak. Alespoň takto vtipně hodnotí kontrast mezi mediálními výstupy vlády a výsledky průzkumu pan Zvěřina v souvisejícím komentáři. Jinak má pan redaktor radost z toho, jak je velká část populace odpovědná a rozumná. To já tak optimistický nejsem. Řekl bych, že při schopnostech pana finančního ministra a vhodně zvolené strategii lze český národ přesvědčit téměř o čemkoli. Třeba o tom, že po bankrotu státu zůstanou privátní penzijní fondy jakýmsi nedotčeným, panenským ostrovem, odkud bude prozíravý penzista, uprostřed všeobecné mizérie, nerušeně čerpat tučnou rentu.

Ve Varnsdorfu to stále vře. Město jsem navštívil poprvé před patnácti lety. Už tenkrát jsem si odnášel tísnivý pocit. Sudetské trauma se vrylo do skal, strání i průčelí domů. Lhostejno, zda v Rumburku, Varnsdorfu či Horní Blatné. Nemám recept na řešení zoufalé situace, ve které se Varnsdorfští nacházejí. Ztrácí se víra v lepší budoucnost. Padají ceny nemovitostí, ubývá práce. Etnický konflikt možná jen prohlubuje a rozkrývá cosi, co tíží region po tři čtvrtiny století.

V Berlíně potřetí vyhrála SPD a město dále povede Klaus Wowereit. Na snímku se na mne usmívá s pugétem květů, spolu se svým životním partnerem Jörgem Kubickim. Riskantní tah, koaliční spolupráce s postkomunistickou levicí, se vyplatil. Kladu si otázku, jak daleko může veřejné mínění zajít v přijetí něčeho, co se křesťanskému i mému osobnímu smýšlení zásadním způsobem příčí. Je-li kritériem pouze mínění většiny, pak prakticky žádné hranice neexistují. Včetně dnes tabuizované pedofilie, zoofilie a věcí, o kterých ani nevím, neboť leží za hranicí mé představivosti. V době, kdy německá SPD hledá silného lídra, se stále častěji zmiňuje právě jméno berlínského primátora. Nevím, jak by volili papežovi rodní Bavoři. Jen mi připadá stále zřejmější, že Berlín pochoduje v čele šiku evropských zemí, směřujících do doby temnější, než jaká kdy bývala. 

Konečně Lidové noviny uvádějí, že Praha 8 vydá miliardu za stavbu své nové radnice. Bude to jistě pěkné a důstojné sídlo pro jednu pražskou čtvrť. To na většině českých obcí dvakrát zváží, zda vyměnit okna nebo dveře za dvacet tisíc.

Pestrý je náš svět. A bohudíky velmi odlišný od toho, jak nám jej líčí v jednom namátkou vybraném čísle nezávislý deník založený v roce 1893.