Uspořádat ve Skleněném kostele anketu, která se již  pomalu uzavírá, byl podle mého názoru velmi dobrý nápad.  A aktuálnost jejích témat potvrdili téměř všichni účastníci. I když vzorek respondentů není pro svůj malý rozsah a strukturu reprezentativní, poskytují odpovědi  cenný podklad pro zamyšlení. Troufám si přitom tvrdit, že všichni (anebo alespoň většina) těch, kdo se aktivně zúčastnili, si se zájmem přečetli názory spoludiskutujících a že i pro mnohé ostatní čtenáře Skleněného kostela byla anketa podnětná

Při čtení jednotlivých příspěvků jsem si činil poznámky k těm názorům účastníků ankety, s nimiž nesouhlasím nebo souhlasím jen částečně. Mohu však jednoznačně konstatovat, že jich opravdu není mnoho, a naopak až překvapivě zde převládá názorová shoda

O té shodě se zde není třeba rozepisovat. Dovolím si však stručně poukázat na některé – z mého pohledu sporné – názory. A pro přehlednost je uvedu v bodech, přičemž v závorkách jsou uvedena čísla anketních odpovědí:

1. Nemohu souhlasit s kategorickým tvrzením, že v politice u nás nejsou zastoupeny křestanské postoje. (4)
2. Nesdílím názor, že je třeba vystoupit z EU, OSN, UNICEF, UNESCO, a neoznačoval bych všechny tyto organizace za zcela špatné. Nemyslím také, že vstup do EU byl chybou a  že se EU už nedá napravit. (4, 5, 7, 9, 11)
3. Na druhé straně nevnímám EU jako přínos pro zlepšení situace křesťanů u nás, jakož i nesouhlasím s tím, že celkově je na tom EU s křesťanstvím lépe než my. (6, 23)
4. Nemyslím, že lze generalizovat negativitu našich zákonů z pohledu křesťanství. (7)
5. Nesoudím, že by česká politika a česká média byla  n a p r o s t o antikřesťanská. (9)
6. Je pravda, že nám nikdo nebrání se ozvat a zakládat svá názorová fóra, je však třeba k tomu poznamenat, že jsou tato fóra velmi často (zejména ve veřejnoprávních médiích) cílevědomě diskriminována. (10)
7. Nenesu nelibě otevření hranic ani skutečnost, že zahraniční firmy nám volně nabízejí své zboží a služby. (12)
8. Neuvažuji, že bych si v některé přilehlé či zaoceánské zemi zřizoval apartmán, „kdyby to tady krachlo“. /Ale ono to bylo zřejmě myšleno jen jako vtip./ (18)
9. Nejsem asi „dítětem štěstěny“, protože rozhodně nemohu tvrdit, že co jsem chtěl, mohl jsem vždy uskutečnit a že mi nikdo – ani stát neházel klacky pod nohy. (19)
10. Nepovažuji za správné raději nemluvit o Bohu a zejména o církvi v obavě, abychom jiné neodradili – i když samozřejmě tomu mluvení by měly předcházet naše skutky. (23)

Závěrem bych rád vyjádřil naději, že možná některé mé připomínky povzbudí ty, jichž se týkají, k další diskusi na tato témata. Ostatně soudím, že právě přátelská a slušně vedená diskuse je dnes velmi žádoucí . (Na rozdíl od nenávistných polemik, které se Bohu žel i mezi námi křesťany občas vyskytují.)