Dne 16. července v Praze zemřel největší český vědec, organický chemik Antonín Holý (nar. 1. 9. 1936 rovněž v Praze), autor více než 400 vědeckých prací a držitel 60 patentů. Od začátku šedesátých let pracoval v akademických pracovištích v základním výzkumu; až po letech jeho práce vedla k praktickým výsledkům: od roku 1976 spolupracoval s virologickým pracovištěm na Katolické univerzitě v Lovani, které vedl Erik DeClercq, na tvorbě nových antivirotik.

O roli náhody při vědecké práci řekl:

„Náhoda“ je statisticky neodhadnutelná možnost. Jednou jsem v Paříži potkal přítele, s kterým jsem dlouho nebyl a který tam byl také na návštěvě. K tomu musíte vytvořit podmínky: s přítelem jste se museli předtím seznámit, museli jste být v Paříži ve stejnou chvíli jako přítel. Až potom se mohlo „náhodou“ stát, že se potkáte ve tomtéž čase a prostoru a ještě se musíte dívat okolo. I Fleming musel studovat růst baktérií, až si všiml... Čili jde o jiný jev jako uhádnutí 5 ze 64 čísel. Objev není úplně náhodný.

Antonín Holý vytvořil léky proti AIDS, žloutence typu B, pravým neštovicím, pásovému oparu...

1996 Vistide

2001Viread

2003 Hepsera

2006 Truvada

(a jiné)

Dnes desítky milionů lidí ve světě užívají jím vytvořené léky a stovky tisíc lidí jsou dnes naživu jen kvůli nim.

V roce 2006 vytvořil americký farmaceutický koncern Gilead a Institute of Organic Chemistry and Biochemistry (IOCB) spolu s Akademií věd České republiky společné výzkumné pracoviště, které Antonín Holý až do svých 75. narozenin vedl. Měl pověst přísného šéfa, který říkal, že věda se musí odpracovat, a měl kritický poměr k přebujelé kongresové turistice...

O současné vědě Antonín Holý řekl:

Dnes jsme členové žalostně vyjící smečky vlků, co se ženou za vidinou peněz, nefér si brání a bezohledně se napadají. Stále se hodnotíme, počítáme publikace, body, citovanost, děláme pořadí... Zdá se mi, že jsme ztratili smysl pro smysl vědy.

Osobně skromný člověk (s hlasem poznamenaným pro chemiky tak typickým poškozením hrtanu) nedostal ani Nobelovu cenu, kterou by si nesporně zasloužil, ani příliš mnoho ocenění doma.

Z cen a titulů:

1963 kandidát věd (CSc.)

1984 státní cena za studii Acyklická analoga nukleosidů a nukleotidů

1984 doktor věd (DrSc.) za práci o syntéze nukleotidů a nukleosidů

1999 čestný doktorát (Univerzita Palackého v Olomouci)

2001 Descartes Prize Evropské unie

2004 (teprve!) habilitace a titul docenta (Univerzita Palackého v Olomouci)

2004 jmenování profesorem organické chemie

2005 čestný doktorát (Univerzita v Gentu)

2006 člen Evropské akademie věd a umění v Salzburgu

2008 čestná profesura chemie (Univerzita v Manchesteru)

Profesor Antonín Holý o vývojové teorii:

Naše složení je optimální. Dospěl k tomu vývoj, jak tvrdil Darwin? Nejsem o tom přesvědčený a určitě nejsem sám. Je to nepravděpodobné. Náš čas je pro vývoj příliš malý. A Darwin neodpovídá na otázku vzniku života, přenáší to jenom o rovinu dál, na jeho přeměnu. Ty věci nejsou ani zpětně ověřitelné. Nemoci se v souladu s Darwinem dají chápat jako nástroje „zkvalitnění“ genů, kdy slabší zahynou. Není medicína prodlužující životy v tomto smyslu škodlivá?

O eutanazii:

Eutanazii rozhodne odmítám, protože v historii se vždy zneužilo, co se zneužít dalo. Jako by nevzdělanec opravoval složitý počítač vesmírného korábu. Nechtě můžeme napáchat velké škody a vědomě zneužít nové poznatky. Je to hra s ohněm bez vody na hašení.

Citace z: Miroslav Brada, SÚDY (Archa Snívavcov, Práca Bratislava 1996)