Jsou témata a situace, kde není kladný hrdina, kde špatné jsou obě strany konfliktu – a někdy i ta třetí. Skupina Pussy Riot a její moskevské katedrální mecheche patří k takovým. Snad proto jsem ve Skleněném kostele tuto událost nekomentoval – a nechtěl se k ní vyjádřit ani nikdo z mých spolupracovníků.

Ne tak premiér Petr Nečas; ten věnoval Pussy Riot pozornost dokonce i v projevu na zahájení strojírenského veletrhu v Brně, kde jeho tématem byly exportní možnosti českého průmyslu. Z marxistického hlediska je to zvláštní případ, jak nadstavba ovlivňuje základnu (což by podle Marxe & Lénina vůbec nemělo nastat, je to proti jejich „vědě“!). Z jazykového hlediska je pak zajímavé, jak klidně novináři i politikové z neanglicky mluvících zemí, včetně Česka, klidně a nahlas vyslovují jméno skupiny, zatímco jejich britské protějšky se mu snaží vyhnout – a když už je musejí říct, je slyšet, jak je jim to nepříjemné: no jasně, jako kdybychom my měli nahlas říct Vzpoura … – ne, nedokážu do Skleněného kostela napsat to vulgární slovní spojení, které by odpovídalo názvu, jejž si do štítu vepsala ta ruská děvčata...

Je špatně, když patriarcha vnucuje věřícím konkrétního kandidáta v prezidentských volbách; ještě hůř ovšem je, když patriarcha je bývalý agent KGB, a prezident, rovněž bývalý agent KGB, vládne jako demagogický diktátor.

Je špatně, když někdo vystoupí v cizím domě bez souhlasu toho, kdo v domě bydlí; a je ještě horší, když tím domem je kostel a produkce, jakkoli politicky oprávněná, je sice formálně modlitbou, ale o tom, zda se ruské punkerky opravdu ze srdce obracely s upřímnou prosbou k Matce Boží, lze jistě pochybovat. Kdyby se chtěly opravdu modlit, udělaly by to jinak. Byla by chyba, kdyby jejich chování zůstalo nepotrestáno – ale je zrůdnost, když jim soud za pár vteřin výtržnosti udělí dvouletý trest vězení – ruského vězení! Tedy: teď doufám, že Skleněný kostel nečtou na ruské ambasádě – jinak bych, podle premiéra Petra Nečase, asi ohrozil export českých průmyslových výrobků do Ruska...

Je ostudné, když předseda vlády demokratického státu vytýká lidem, kteří užívají své (u nás zaručené) svobody slova a zastávají se vězněných hudebnic, že poškozují ekonomiku. Dělá z nás mužiky ruského impéria. Je ostudné, když se konzervativní politik při velice oficiální příležitosti posmívá představiteli jednoho ze světových náboženství a mluví o „dalajlamismu“ – a dělá z nás kulie čínské říše...

Je směšné si myslet, že ziskuchtiví Číňané a tvrdí ruští obchodníci nekoupí kvůli několika slovům superkvalitní a levné české výrobky a pořídí si místo toho šunt z jiných zemí. Čínská strana a vláda se velmi snažily zabránit tomu, aby norský Nobelův výbor ocenil čínského disidenta – ale když se tak přece stalo, obchodní výměnu mezi velikou Čínou a malým Norskem to ani v nejmenším neovlivnilo...