1.

Amnestie, jak víme my starší, patřily k běžným rituálům komunistického režimu; byli jsme na ně zvyklí, ani jsme je nekritizovali, rozhodně se jim nedivili. A ve vězeních se nich diskutovalo a vězni s nimi počítali a vězni se na ně těšili, jak svědčí  ve své knize Prezidentův vězeň Vladimír Škutina, odsouzený v 60. létech k nepodmíněnému trestu za podezření, že řekl, že prezident Antonín Novotný je vůl...

Zato Klausova amnestie současné české odsouzené překvapila.

2.

A překvapila i odborníky. Jako by to byla spíš amnézie než amnestie. „Jdete trhat konvalinky, a najednou přijede kombajn,“ řekl Libor Vávra, čestný prezident Soudcovské unie. „Je spíše devastující než jenom demoralizující,“ řekl o Klausově amnestii britský profesor práva a častý host v českých médiích Jiří Přibáň.

Václava Klause taková kritika, zdá se, naštvala a justl si: ještě přijdou milosti!

Na prezidentské milosti, tedy vysvobozování z klepet spravedlnosti konkrétních vězňů, jsme zvyklí, na plošnou amnestii – a amnestie je přece vždycky plošná – opravdu ne. Někteří novináři dokonce rozvažovali o změně dané tím, že nyní musí amnestii spolupodepsat premiér – jenže kontrasignace předsedy vlády na rozhodnutí o amnestii žádná novinka není...

3.

Veřejnosti se (právem!) velmi nelibě dotkla geometrie Klausovy amnestie; ta je důmyslně vytvořena tak, že její síť kromě drobných zlodějíčků zahrnula i téměř ucelený soubor dosud nepotrestaných tunelářů z 90. let (fondy Trend, Union Banka, ostravská záložna...) i gang soudce Berky; ten by měl snad i znova soudit...

Ministr spravedlnosti i lidé kolem prezidenta nás nepřestávají ujišťovat, že kritéria prý byla „zcela neosobní“ (tak Ladislav Jakl), tedy že i pro ně samotné bylo překvapením, kdo že je to také amnestován... Tak toto už je úplná ztráta soudnosti – ne nepodívat se, koho by se případná amnestie týkala, ale myslet si, že takové „neosobnosti“ snad uvěříme...

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek zase znova a znova papouškuje, že rozhodnutí o amnestii „je obecné“, a že tedy nebylo možno z amnestie vyloučit například tuneláře. Pravý opak je pravdou. I když samozřejmě amnestie – na rozdíl od milosti – je obecná, nebyl by nejmenší problém například vyjmenovat paragrafy trestního zákona, na odsouzení podle nichž se amnestie nevztahuje... „Obecnost“ by tím ani trochu neutrpěla.

Všechna nejhorší podezření, která současná amnestie vyvolává, jsou podle mého názoru naprosto oprávněná.

4.

Česká strana sociálně demokratická mi připomíná psa na řetěze, který má před očima misku všelijakých dobrot, ale ještě k ní nesmí: trhá řetězem a stále hlasitěji štěká. Nyní chjce iniciovat hlasování o nedůvěře vládě proto, že premiér kontrasignoval prezidentovu amnestii; to už je opravdu silná káva, nevím, jestli k něčemu takovému už někdy někde došlo – a řekl bych, že ne, v celých světových dějinách...