Paní Anežce, vdově po panu Orsovi Malavoltim
Jménem Ježíše Krista ukřižovaného a sladké Marie. – Nejdražší dcero v Kristu sladkém Ježíši. Já Kateřina, služebnice a otrokyně sluhů Ježíše Krista, píši vám v drahocenné Krvi jeho, přejíc si tě viděti spoutánu poutem božské lásky. Pouto to drželo Boha Člověka přibita a přikována na dřevě nejsvětějšího kříže, neboť hřeb nebyl by ho udržel, kdyby láska ho nebyla držela. Toť ono sladké pouto, jež víže duši s Bohem a jímž splývá v jedno s ním; neboť láska sjednocuje. Ó sladká a milostná lásko, jež očišťuješ duši a trháš mrak vlastní náruživosti smyslné a osvěcuješ oko rozumu hloubáním o Pravdě věčné a plníš paměť milostmi a dary, jež duše přijímá od svého tvůrce, čímž se stává vděčnou a uznalou za přijatá dobrodiní, a duše je nasycena sladkou a milostnou touhou! Odtud pravil svatý prorok: „Vzdechy jsou mým pokrmem a slzy nápojem.“ Co ho mělo k tomu, aby vzdychal a plakal? Láska, to sladké a lahodné pouto. Nuže, nejdražší dcero, když jest tak sladká a skýtá takovou rozkoš, a jest nám nezbytná, nesluší se spáti, nýbrž povstati se svatou a a pravou touhou a bedlivostí a hledati jí zmužile.
A kdybyste se mne tázala: „Kde ji mohu nalézti?“ odpovídám vám: v domě sebepoznání, kdež naleznete nevýslovnou lásku, již má Bůh k vám; jenž z lásky vás stvořil k obrazu a podobenství svému a z lásky vás přetvořil k milosti v Krvi jeho jednorozeného Syna svého. Kdybyste nalezla lásku a poznala, že jej budete mít v sobě samé, nemohla byste ho nemilovati. A znamením, že jste nalezla lásku a že jste jí vzňatá, bude, připoutáte-li se poutem lásky na bližního svého, milujíc ho a sloužíc mu laskavě; neboť to dobro a ten prospěch, jehož nemůžeme prokázati Bohu, jest nám prokazovati bližnímu a snášeti s pravou trpělivostí všecky trampoty, jichž by se nám dostalo od něho. A to jest znamení, že v pravdě milujeme svého Tvůrce a že jsme spoutáni tímto sladkým poutem. Jinak bychom neměli účastenství na milosti, ani nemohli dospěti onoho cíle, pro který jsme byli stvořeni. Proto jsem vám pravila, že vás toužím viděti spoutanou poutem božské lásky. Nic jiného nepravím. Zůstávej ve svatém a sladkém milování Božím. Ježíši sladký, Ježíši lásko.
Přeložil Josef Vašica.
List 53. (s. 293–295) ze souboru Listy sv. Kateřiny Sienské. Vyšlo jako 101. svazek Dobrého díla v dubnu léta Páně 1930 ve Staré Říši na Moravě