Miloš Zeman se zapsal do dějin. Poměrně krátce po tom, co se stal prezidentem České republiky, ale zato velmi tučným písmem.

Kaple svatého Václava je nejposvátnější místo naší země. Již téměř 1100 let je místem odpočinku našeho patrona svatého Václava. Původně byly jeho ostatky pohřbeny v románské rotundě. Při všech dalších stavebních aktivitách bylo toto místo s velikou úctou respektováno.

V 11. století při stavbě románské basiliky knížetem Vratislavem I., ve 14. století při stavbě gotické katedrály Karlem IV. a nakonec i na přelomu 19. a 20. století při dostavbě katedrály.

V kapli svatého Václava jsem byl třikrát. Poprvé před cca 20 lety při studiu na průvodce po Praze, podruhé při prohlídce pro federaci sester boromejek a jednou při slavení mše svaté přímo v kapli. Pokaždé to byl neobyčejný zážitek, na který jsem se tak těšil, že jsem nemohl dospat. V prvním případě jsem nebyl ani věřící, přesto jsem byl intenzitou místa zcela ohromen. O tom, že bych se někdy mohl podívat do korunní komory a vidět korunovační klenoty, bych si netroufl ani uvažovat.

Ne tak pan Zeman. U příležitosti této veliké události se zpil do němoty a přivrávoral ve stavu nedůstojném jakékoli státnické činnosti, natož vstupu do posvátného prostoru svatováclavské kaple. Jasně tím dal najevo, že to pro něj žádný posvátný prostor není. Pokud tedy nepředpokládáme, že by byl notorický alkoholik, který není schopen se ovládat. Stejně jako František Schildberger se domnívám, že tomu tak není.

Benedikt XVI. na začátku i na konci svého pontifikátu označil za největší nebezpečí dnešní doby relativismus. To, že pan Zeman v Boha nevěří, dokonce jím snad pohrdá, neznamená, že když přijde do prostor, kde přebývá Pán Ježíš, ve stavu, v jakém přišel, že Boha neuráží.

V čele našeho státu stojí člověk, kterému není nic svaté, kromě jeho vlastního názoru a zájmu. I tací lidé v minulosti v čele našeho státu byli. Tento případ je však duchovně ještě poněkud hůře stravitelnější.

Pokud bych se já, jako řidič tramvaje, dostavil do práce v tomto stavu, okamžitě by mě vyhodili a mohl bych být rád, že nepůjdu k soudu za veřejné ohrožení. Můj plat je asi šestkrát menší než plat pana prezidenta. Co z toho vyplývá? Že při vší „civilnosti“ dnešní hlavy státu jde o funkci především čestnou. A na to pan Zeman opravdu nemá.