Je to marné: Zeman chce vládnout; jeho touha mít moc je až bláznivá. I ceremoniální pravomoci, které se vždy pokládaly jen za ceremoniální, chce měnit v reálnou moc... Za kompetentní k tomu, aby po univerzitách znovu přehodnocovali, kdo má a nemá mít titul profesora, se nepokládali ani císař František Josef, ani T. G. Masaryk (kterého císař neměl rád – ale přesto jej jmenoval profesorem), ani Václav Havel, ani Václav Klaus (kterého Havel neměl moc rád – ale přesto jej jmenoval profesorem...). Cítí se na to až Miloš Zeman!

Martinu C. Putnovi tedy dekret podepíšu, ale když nemůžu (a ukázalo se silou odporu, že opravdu nemůžu) skutečně rozhodovat, univerzity neuniverzity, kdo bude profesorem – tak si tu pravomoc nechte! vzkázala hlava státu trucovitě vysokým školám i Parlamentu. Jako malý chlapec!

Pravomoc jmenovat profesory je prý přežitek feudalismu, na rozdíl od předávání medailí záchranářům, což půjdu dělat teď, řekl Zeman... V čem je kritérium? Samozřejmě že v tom, že ze záchranářů proti němu (zatím!) nikdo neprotestuje, nikdo z nich jej nenapadl, jako profesor Putna, v prezidentské kampani – a vůbec jsou to hodní & poslušní poddaní... V ničem jiném rozdíl není: předávání profesorských dekretů i záchranářských ocenění je čistě formální pravomoc prezidenta, který sám není ani záchranář, ani profesor.

Co je tedy feudální přežitek? Funkce prezidenta chápaná tak, jak ji chápe Miloš Zeman. Pane Zemane, vy sám jste přežitek feudalismu.