Podle ani snad ne moc zmanipulovaného průzkumu veřejného mínění asi devadesát procent Čechů & Češek schvaluje postup Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a ostravské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci proti vedoucí premiérova sekretariátu Janě Nagyové, bývalým poslancům a dalším osobám...

„Brzdil bych nadšení veřejnosti,“ řekl k tomu Jiří Jelínek, vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty Karlovy univerzity. A poukázal na podobně razantní protikorupční postup italské justice v 90. létech, který nakonec vyvolal spíše zklamání... A náš přední odborník v oboru trestního práva ještě dodal, že to, co je předmětem obvinění, totiž obsazování funkcí (legální, otevřené, oficiální obsazování funkcí...) nikde v odborné literatuře ani v komentářích k trestnímu zákonu jako příklad korupce nenajdeme... „Je to průlomový postup,“ řekl.

Není vám to celé jaksi divné? Mě ano. Najednou se něco stalo, a § 334 odst. 1 trestního zákona, o korupci, funguje zcela jinak. Přitom neříkám, že nesprávně! Jen je mi divné, že tak najednou a tak velmi jinak – změnilo se klima? změnil se tlak vzduchu? nebo tlak něčeho jiného?, že jedno státní zastupitelství postupuje najednou jinak, proti celé dosavadní praxi, trvající desítky let, proti celé odborné literatuře, proti spoustě svých kolegů, kteří jsou ještě ve funkcích – a podobné věci řešili zcela jinak...

O tom, že průlom není zase tak příliš veliký, mě přesvědčují nezákonné úniky ze spisu – tedy něco, co v České republice už naprosto standardní součástí každé větší věci, kterou vyšetřují orgány činné v trestním řízení...

A jsou to úniky zcela cílené, které spolu s různými průpovídkami a náznaky osob činných při vyšetřování zasévají naději mezi pomstychtivou část veřejnosti a strach do řad české pravicové politické špičky... Tak už víme, že stíhán může být i sám expremiér Petr Nečas (kterého při filmařsky zrežírovaném nočním zásahu na Úřadu vlády policie nechala na pokoji), a víme třeba také to, že obviněná Jana Nagyová v odposlouchaných a nahraných telefonátech označovala ministra financí Miroslava Kalouska důvěrnou přezdívkou „Kalda“ – ale hlavní je, že o něm vůbec mluvila, že... A jako o člověku, vcelku plném pochopení.

Policie a státní zastupitelství říkají, že sledovali tak řečené kmotry, že politici a jejich úředníci jim jen tak mimochodem vběhli do rány, protože si s kmotry telefonovali. Jenže z kmotrů není ve vazbě ani jeden, a lidé z politiky ano. A kmotři, kterým policie prohledala byty a kanceláře, byli a jsou v zahraničí – a nikdo z porgánů činných v tgrestním řízeníá nevolá po jejich návratu...

Nechci se zastávat zločinců. Žádný soucit se ziskuchtivými lumpy. Korupce, ta široce metastázovaná rakovina české společnosti, ať se trestá. A trestní právo nechť se vyvíjí. Ale tento konkrétní „průlom“ ve stíhání korupce mi stále víc smrdí.