Klaus versus Kubinyi

Za jeden z nejsilnějších zážitků svého života pokládám moment, kdy jsem z úst prezidenta své země (a byl to poprvé prezident, jehož jsem si vážil) slyšel slova o tom, že "naše země nevzkvétá".

Samozřejmě jsem to věděl i bez něj, ale zatímco celá desetiletí bylo pro mne samozřejmostí, že smyslem novoročních prezidentských projevů (jako vůbec všech oficiálních projevů) bylo lhát, začátkem roku 1990 mi poprvé prezident, jemuž jsem pro jeho statečné postoje měl důvod věřit, řekl, že lhát nechce.

Co si mám ale myslet o současném prezidentovi, když, aniž se předtím seznámil se stavem věci, zpochybní upřímně míněnou snahu světoznámé autorky dětských knih o zlepšení situace duševně postižených dětí v českých ústavech?
Že mu nejde o pravdu, ale o - špatnou, i když jistě také dobře míněnou - snahu hájit Českou republiku. Nejhorší nedorozumění a někdy i velké škody vznikají tam, kde o sebe křísne dvojí vcelku dobrý úmysl, ale jen jedna snaha sloužit pravdě, padni komu padni.

Jde o dokument, tajně natočený v jednom z našich ústavů mladou Britkou a vysílaný s jejím svědectvím (neboť jako brigádnice v ústavu sama pracovala) v britské televizi a široce komentovaný tamním tiskem; jde o mřížová a síťová lůžka pro neklidné pacienty. Tedy o vymoženost, kterou - a to je skutečnost - v ústavech vyspělých západních zemí už nenajdete. Na toto svědectví autorka J. K. Rowlingová reagovala. Zato české prezidentské zpochybnění onoho svědectví není na místě. Žena, která dokumentární záběry tajně natočila, strávila prací v českém ústavě rozhodně víc času než prezident Václav Klaus - a věděla o čem mluví...

Současný (a pravděpodobně již dosluhující) ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi je zato člověk, který se pravdě sloužit snaží, pokud se něco takového dá vůbec říci o ministru zdravotnictví v Česku... A taky je za to mimořádným způsobem bit.

Popravdě řečeno, dokud byl jen poslancem, příliš jsem si ho nevšímal, sotva jsem věděl, že někdo takový v dvousethlavém poslaneckém davu vůbec je. Ale zaujal mne coby mininistr, když, jako by si ani nevšiml, že je před volbami, hodlal zakročit proti Marii Součkové. Průlomem bylo už jen zveřejnění úmyslu podat trestní oznámení na předchůdkyni, ale hlavně na stranickou "přítelkyni" pro její zcela evidentní, skandální a obzvlášť pohoršlivé porušení zákona, když v zapeklité právní věci Diag Human měl náš stát zastupovat bez výběrového řízení na první pohled nekvalifikovaný právník ze Šlapanic - a ještě mu byla vyměřena vysoce nadstandardní odměna, a ještě to byl kamarád přítele paní ministryně. Ach jo. Takovéhle "drobnosti", když už proniknou na veřejnost, se přece tiše zametají pod koberec... O tom byl Kubinyi posléze poučen a k podkobercovému zametení místo tresního oznámení také ostatně došlo.

Jedná-li se o síťová a mřížová lůžka, je podstatná jedna skutečnost: ministr zdravotnictví na rozdíl od prezidenta je lékař, a tudíž skládal na univerzitě i zkoušku z psychiatrie. Jestliže tedy po upozornění J. K. Rowlingové lůžka promptně ve svém rezortu zakázal (i když s tím, že to beztak už několik měsíců chystal), věděl, na rozdíl od prezidenta, velice dobře, co dělá. Ale prezident to bral politicky. Hájit vlast v jeho pojetí neznamená být kritický k jejím nedostatkům a zlepšovat je, nýbrž dát těm, kdo nás kritizují, tak přes prsty, aby je napříště přešla na kritiku chuť. A také pořádně vytrestat toho, kdo by chtěl kritikům zpoza železné opony, promiňte, zpoza schengenské hranice, dávat za pravdu. Psychiatrii si rozvracet nedáme!

Teprve po tomto zpochybnění a opakovaném peskování si prezident doplnil informace poněkud teatrálním setkáním s osmi předními českými psychiatryněni a psychiatry - a mohlo být předem jasné, jak setkání dopadne. Autority ("samý profesor, docent, doktor věd," jak je trefně a hodně informativně charakterizovala TV Nova) pochopitelně daly prezidentovi za pravdu. Jak by mohly kritizovat něco, co samy po desetiletí aktivně spoluvytvářejí! Péče o duševně postižené děti u nás není horší než ve vyspělých zemích, slyšeli jsme. Jen profesor Cyril Höschl, jehož nebylo možno jako autoritu obejít, i když se provinil tím, že patřil do okruhu intelektuálů, kteří se scházeli s bývalým prezidentem ve vile Amálie, jen Cyril Höschl podotl na kamery, že v našich ústavech je šestkrát méně personálu než ve srovnatelných ústavech na Západě. (Ale péče je stejná! zopakujme si závěr schůzky.) A jinde jsme slyšeli, že polstrované pokoje, humánnější alternativa mříží, u nás zatím ještě nejsou...

Ano. Je to tak. Naše psychiatrie vzkvétá. Řekl to sám prezident.

František Schildberger