Druhý den ráno jsme jeli nejprve do Kafarnaa. Zde nám ve zbytcích synagogy, kde Ježíš učil a také osvobozoval lidi od zlých duchů, otec Dokládal, který nás provázel, přečetl odpovídající pasáže z Markova evangelia. Ježíš uzdravoval nejen fyzicky nemocné, ale především lidi nemocné duchovně. Uvědomil jsem si, kolik takových lidí mezi námi chodí. Jsou nespokojení, šíří kolem sebe nelásku a beznaděj a při Ježíšově jménu reagují stejně jako v dobách před dvěma tisíci lety: „Co je ti po nás, Ježíši Nazaretský!“ (Mk 1,24) Je to jen jejich vina, nebo je naší povinností, stejně jako to konal Ježíš, s těmito zlými duchy bojovat modlitbou a zvěstováním evangelia?

Šli jsme se poklonit Pánu ve svatostánku v moderním kostele, jenž byl vybudován nad základy domu, ve kterém žil svatý Petr. Celé toto duchovně silné místo leží přímo na březích Galilejského jezera.

Naší další zastávkou bylo místo Petrova primátu. Jde o malý kostelík, v jehož interiéru je skála, na které Ježíš ustanovil svatého Petra tím, na němž postaví svou církev. Pro mě šlo o velice hluboké připomenutí mého obrácení a povolání do katolické církve. Vždyť 19. duben 2005, kdy kardinálové zvolili Josepha Ratzingera papežem Benediktem XVI. a kdy jsem já uvěřil, byl vlastně takovým podobným dnem. Byl vybrán další z Petrových nástupců podle Boží vůle, která byla zjevena právě na tomto místě. Tato kontinuita, která trvá dva tisíce let, mě zde zcela naplnila úžasem.

Odtud jsme pokračovali do Tabghy. Jde o místo, tradičně spojované se zázračným nasycením velkého zástupu lidí. Onu událost zde připomíná kostel a známá mozaika se dvěma rybami. Malý zázrak nás čekal o několik hodin později (po mši svaté na hoře Blahoslavenství), kdy jsme přijeli do rybí restaurace na břehu jezera. Průvodce počítal, že budeme za půl hodiny zpět v autobuse. Přijelo najednou mnoho autobusů, několik stovek poutníků, u zeleninového rautu byla nekonečná fronta, rybu nikdo neroznášel... Během deseti minut naprosté beznaděje se však vše dalo zázračně do pohybu a za půl hodiny jsme byli všichni dosyta najezeni. Další z Božích úsměvů na naší cestě po Svaté zemi.

Na úpatí hory se nachází osmiboký kostelík, který upomíná na osm blahoslavenství, jež právě v těchto místech Ježíš předložil svým učedníkům... Shromáždili jsme se před kostelem na schodech vedoucích do františkánského kláštera a v přilehlém okolí. Počasí bylo nádherné a výhled na Galilejské jezero ještě více umocnil nádherný duchovní zážitek...

 


Hledání