Co víme o trpělivosti?

Není to vlastnost, která by byla mezi lidmi oblíbená, není to ctnost, o které by si lidé zpívali ve svých písních!

A v Písmu? Záleží na překladu.

V evangeliu, tedy aspoň v nových překladech, se o trpělivosti nikde výslovně nemluví, hovoří se o vytrvalosti – což je, snad, jakýsi aktivní protějšek trpělivosti – nebo?

Luk 8, 15: „A to (zrno), co je v dobré zemi, jsou ti, kteří vyslechli to slovo s ušlechtilým a velkorysým srdcem a uchovávají si je a svou vytrvalostí přinášejí užitek.“

Luk 21, 16–19: „Vydají vás dokonce i vaši rodiče, vaši bratři, příbuzní a přátelé; některé z vás usmrtí a všichni vás budou pro mé jméno nenávidět. Ale ani vlas se vám z hlavy neztratí. Život si zachráníte svou vytrvalostí!“ (Život je život věčný.) Ale Bible kralická překládá toto místo slovem trpělivost – verš 19 v kralickém překladu zní: „V trpělivosti vládněte dušemi svými.“

Svatý Jakub nás opakovaně vyzývá k trpělivosti v páté kapitole svého listu.

Různé polohy trpělivosti, trpělivost Boží s člověkem, ale i svého druhu trpělivost člověka s Bohem, mají velké místo v listech svatého apoštola Petra.

2 Petr 3, 9 (slavné místo): „Pán neotálí se splnění toho, co přislíbil, jak ho někteří z otálení obviňují, ale má s vámi trpělivost, chtěje, aby nikdo nezahynul, ale všichni dospěli k pokání.“

1 Petr 2, 20: „Co je totiž slavného na snášení (řecky: ypomoné) ran, když jste se něčím provinili? Jestliže však konáte dobro, a přitom snášíte utrpení, je to milost u Boha!“

2 Petr 3, 15: „Za spasitelnou mějte shovívavost našeho Pána, jak vám to podle moudrosti, jež mu byla dána, napsal rovněž náš drahý bratr Pavel.“ 

1 Petr 3,20: „Bůh trpělivě čekal v čase Noemově...“

(pokračování příště)