P a p a l á š

”Chceš číslo mobilu na Kerryho? Můžu ti je klidně dát,“ řekl mi můj kamarád, který pracuje jako taxikář v té městské části Bostonu, kde si demokratický prezidentský kandidát koupil dům. Tedy přesněji řečeno, dům patří jeho maželce, paní Kečupové.

Je to prý čtvrť, které se všichni taxikáři vyhýbají - “samá jednosměrka, takový labyrint...“ - slouží jich tam snad pět. Zato je to čtvrť obydlená americkou aristokracií, aristokracií v tom smyslu, že hledí spíše na vznešený původ než na příliš velké bohatství. Není nutné mít padesát milionů dolarů, stačí pět, ale kdekdo z těch, kdo tam bydlí, je přímo potomkem osadníků z lodi Mayflower...

Není proč být antiamerický, ani proč se Americe klanět. Není proč podléhat romantickým iluzím. Zaujalo mne svědectví jiného Čecha než mého kamaráda taxikáře, který byl svědkem vystoupení profesora Noama Chomského, jednoho z prominentních kritiků amerického systému. Atmosféra souznění a srozumění, kritiky, odsouzení a náznaků, která na Chomského přednáškách panuje, mu prý připomněla velice silně důvěrnou atmosféru na některých akcích v Československu v době na konci komunistické éry...

Ale zpátky k mému kamarádovi taxikáři. Některé věci, které zažívá ve čtvrti, kde bydlí papaláš takové kategorie, jakým nesporně je kandidát na úřad prezidenta USA,  jsou skutečně až komicky podobné tomu, co jsme zažívali před listopadem 1989. Moc se prostě projevuje vždycky stejně, ať už je totalitní, anebo odvozená z demokratických voleb - to bychom měli mít na zřeteli. A nepodléhat iluzím.

Najednou se čtvrť stala místem plným tajných policistů. Pravda, nějak zapomněli, že když na jedné ulici v Bostonu parkuje plno aut se značkou státu Maryland (to je ten stát hned vedle Washingtonu, D. C.), veškeré utajení je jaksi na nic. A také prý mezi americkými službami tohoto typu právě teď letí zelené mercedesy.

Amerika má veliký strach z požárů - i když bychom si televizi pustili třeba uprostřed filmu, jak uvidíme železná požární schodiště, hned víme, že film se odehrává v USA. Na ulicích jsou zase hydranty - a nesmí se u nich parkovat. Jeden z nich stál i před domem paní Heinzové; to si Kerryovi pochopitelně nechtěli nechat líbit - a světe div se, hned se začaly dělat věci. Hydrant byl přestěhován za roh. Je úplně jiný než ostatní, které pocházejí někdy ze začátku minulého století, je nový a větší, ode všech ostatních se liší...

Prostě papaláši se chovají všude stejně.
 
Amerika se kazí. Ale kazí se celý svět a ty síly v americké společnosti, které bojují proti všeobecné zkáze, ještě vedou boj na několika frontách, na kterých už Evropané boj dávno vzdali.

Ale není proč podléhat iluzím.
 

Jaroslav Petr