V Kremlu panovala mrazivá nálada. „Co nám to ten z /.../ syn dělá?“ zlobil se Vladimir Vladimirovič, „já ho chytnu a pověsím za /.../!“ A vzteklým, leč přesně mířeným karatistickým úderem odsekl rožek stolu. „My jsme mu pomohli do Bílého domu, nasadili nejlepší hackery, vybrali a nenápadně rozšířili maily té suky Clintonové, a on, – /.../ jeho matku! – nám málem rozstřílí naše letadla!“ A Dmitrij Anatoljevič, který seděl naproti, jen souhlasně přikyvoval, ale raději si odsedl kousek dál od stolu: „Ano, ano, jen hodiny nás dělily od přímé konfrontace USA versus Rusko!“ Vladimir Vladimirovič se opravdu zlobil: „Tak on nám tu přímou linku v Sýrii využije k tomu, abychom museli rychle odvážet naši techniku a utíkat před těmi jeho Tomagávky jako malí kluci? Tak to ne! Ruším linku s okamžitou platností!“
. . .
Joachim, nejmocnější kvantový a fyzikální chemik v Německu, do sebe usilovně cpal další a další lžíci eintopfu, který mu manželka uvařila, aby se s ní zas nerozešel (zas, jako ten předchozí, kterému nevařila, a který ji proto opustil, což teď trochu hyzdí její životopis). „Nejhorší je ta jeho nevypočítatelnost!“ řekl Joachim po chvíli přemýšlení, když nemohl přijít na nic špatného, co by o něm řekl a manželku tím potěšil. „No právě! No právě,“ skoro vykřikla Angela, která málem zapomněla, že nikdy nekřičí, „to mu nejvíc závidím! Já jak dospěju k nějakému dobrému řešení – tak už mě pak nic dalšího nenapadá. Ale on – donnerwetter noch einmal! – přijde vždycky ještě na nějakou blbost, kterou nás všecky zešokuje!“
. . .

„Slíbil vám tu zakázku před volbami, nebo až po volbách?“ zeptal se pracovník pojišťovny. „No tak jasně, před volbami! Ale mě teď stojí přes tisíc lidí plus technika, plus peníze na materiál, abych je mohl nasadit na ten jeho hotel, hned jak se rozhodne stavět! Kdybych tak věděl, jestli o té stavbě jen žvanil, nebo ne!“ Úředník pojišťovací společnosti si vytvořil na tváři keep smiling. Zeptal se ještě jednou: „Slíbil vám tu zakázku v čase volební kampaně, ale smlouvu s vámi neuzavřel?“ Šéf stavební firmy jenom povzdechl: „Asi už myslel na něco jiného, asi už se viděl v Oválné pracovně...“ Pojišťovák napřáhl k podnikateli ruku: „Tak to vám mohu nabídnout velmi výhodnou pojistku rizika, že vůbec nezačnete stavět. Na to, že Donald Trump nesplní, co slíbil v době volební na kampaně, máme pojistný poměr devadesát k jedné!“